Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
31922.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 190/98
III. ÚS 190/98 -10
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. N.V.Q., zastoupeného advokátem JUDr. B.G., proti postupu Krajského soudu v Plzni v trestní věci sp. zn. 8 To 649/97 , t a k t o :
Návrh se odmítá.
Odůvodnění :
I.
Návrhem, podaným osobně Ústavnímu soudu dne 23. dubna 1998, se stěžovatel domáhá vyslovení, že postupem krajského soudu, jímž byly způsobeny průtahy v doručení písemného vyhotovení pravomocného usnesení sp. zn. 8 To 649/97 , vydaného tímto soudem dne 3. prosince 1997, bylo porušeno základní právo, vyplývající z čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d, a dále se domáhá uložení povinnosti Krajskému soudu v Plzni stížnost, podanou stěžovatelem proti usnesení Okresního soudu v Plzni č.j. 2 T 162/95 -227, ze dne 29. července 1997, opětovně projednat a nepřihlížet přitom k pravomocnému usnesení č. j. 8 To 649/97 , vydanému dne 3. prosince 1997.
Z ústavní stížnosti, jejích příloh a ze spisu sp. zn. 2 T 162/95 , který si Ústavní soud vyžádal od Okresního soudu v Plzni, bylo zjištěno následující:
V neveřejném zasedání, konaném dne 3. prosince 1997, Krajský soud v Plzni usnesením sp. zn. 8 To 649/97 zamítl stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 29. července 1997, č.j. 2 T 162/95 -227, jímž byl zamítnut návrh na obnovu řízení v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 2 T 162/95 . Uvedené usnesení Krajského soudu v Plzni bylo stěžovateli a rovněž jeho právnímu zástupci doručeno prostřednictvím Okresního soudu v Plzni dne 2. března 1998.
V ústavní stížnosti, vycházeje z úpravy nabývání právní moci rozhodnutí v trestním řízení dle § 140 tr. ř. již jejich vydáním a nikoliv doručením, se stěžovatel opožděným vyhotovením a doručením daného usnesení, přesahujícím lhůtu dle § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu , cítí být zbaven možnosti podání ústavní stížnosti a tím dotčen ve svých základních právech a svobodách, plynoucích z čl. 36 a 38 Listin y.
III. ÚS 190/98 -11
Ústavní soud si podle § 42 odst. 4 a § 76 odst. 1 , 2 zákona č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, vyžádal od Krajského soudu v Plzni vyjádření k předmětné ústavní stížnosti. Ve vyjádření krajského soudu, doručeném Ústavnímu soudu dne 11. června 1998, se uvádí, že u opožděného vyhotovení a doručení usnesení v dané věci se nejedná o průtahy subjektivní povahy, nýbrž o důsledky nedostatečného personálního obsazení soudu, jakož i o důsledek onemocnění příslušného předsedy senátu. Závěrem se ve vyjádření navrhuje ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě, a to ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
II.
Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu , ve znění před novelou č. 77/1998 Sb. , lhůta pro podání ústavní stížnosti začínala plynout dnem nabytí právní moci rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. U rozhodnutí vydaných v trestním řízení to dle § 140 tr. ř. to znamená dnem jejich vydání (a nikoli dnem jejich doručení). K posuzování plynutí lhůty pro podání ústavní stížnosti dle uvedeného znění zákona č. 182/1993 Sb. ,se Ústavní soud vyjádřil zejména v usnesení
sp. zn. IV. ÚS 248/96
, když konstatoval, že podle § 140 odst. 1 písm. a) trestního řádu nabývá usnesení soudu, proti němuž už není přípustný opravný prostředek, právní moci dnem vyhlášení a je nerozhodné, kdy bylo písemné vyhotovení usnesení doručeno. Ústavní soud dále zdůraznil, že kogentní ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. , neumožňuje prominutí ani prodloužení 60denní lhůty k podání ústavní stížnosti.
Uvedený právní názor se plně vztahuje i na posuzovanou ústavní stížnost. V předmětné věci bylo usnesení Krajského soudu v Plzni sp. zn. 8 To 649/97 vydáno dne 3. prosince 1997, stěžovateli i jeho právnímu zástupci doručeno dne 2. března 1998. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost pro její podání po zákonem stanovené lhůtě dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Ústavní soud je si přitom dobře vědom skutečnosti, že novela zákona o Ústavním soudu č. 77/1998 Sb. , s účinností od 10. května 1998 umožňuje odstranit možné tvrdosti předchozí úpravy, obsažené v § 72 odst. 2 , nicméně absence přechodných ustanovení ve zmíněné novele znemožňuje její aplikaci ze zpětnou účinností.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. srpna 1998
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj