Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 436/97

Ústavní soud

rozhodl v senátě v právní věci navrhovatele

Č. g. S., a. s., se sídlem v P., zastoupeného ing. T. N.

- předsedou představenstva, právně zastoupeného advokátem

JUDr. J. B., za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka

řízení, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu

v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, čj. -11, takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1997, -11, se zrušuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel se s odvoláním na porušení y ČR

a d domáhal zrušení

v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo potvrzeno usnesení

Okresního soudu v Ostravě, čj. -6, ze dne 2. 7. 1997,

jímž byl zamítnut návrh na nařízení výkonu rozhodnutí navrhovatele

(nyní stěžovatele) proti odpůrci. Pro objasnění důvodů ústavní

stížnosti stěžovatel uvedl, že rozsudkem Okresního soudu

v Ostravě, sp. zn. , ze dne 20. 11. 1996, byl odpůrce

R. P. zavázán k úhradě částky 22.000,- Kč s příslušenstvím

společnosti B. H., a.s., jako navrhovateli. Návrh na výkon

uvedeného rozhodnutí prodejem movitých věcí byl však Okresním

soudem v Ostravě ze dne 20. 11. 1996, čj. -6, zamítnut

s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 20.

11. 1996 bylo údajně rozhodnuto ve prospěch již neexistujícího

subjektu, tj. podniku B. H., a.s., neboť ke dni 22. 10. 1996 bylo

v obchodním rejstříku, vedeném u Krajského obchodního soudu

v Praze, zapsáno v odd. 13 ve vložce č. 3614 obchodní jméno Č. g.

S., a.s. Odvolací soud usnesením, čj. -11, ze dne 12.

9. 1997, rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil a ztotožnil se

s názorem, dle kterého došlo u navrhovatele výmazem z obchodního

rejstříku ke vzniku nové právnické osoby. Ústavní stížností

napadenému usnesení stěžovatel vytýká, že sice v době vydání

rozsudku Okresního soudu Ostrava, sp. zn. , již měl

jiné obchodní jméno, ale při zachování stejné právní formy,

stejného sídla i IČO. Nejedná se tedy dle stěžovatele o vznik nové

organizace, jak ostatně vyplývá i z výpisu z obchodního rejstříku,

v němž se za den zápisu, s nímž je dle spojen vznik nové

právnické osoby, uvádí 11. 4. 1991. Navíc stěžovatel uvedl, že

v době vydání rozsudku Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 27

C 244/96, neměl ještě k dispozici usnesení rejstříkového soudu

o změně obchodního jména a nemohl proto tuto skutečnost ani soudu

sdělit.

Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve vyjádření

k ústavní stížnosti ze dne 20. 5.1998 uvedl, že stanovisko, které

soud zaujal v napadeném usnesení, je v souladu s názorem

zastávaným v právní teorii (viz Komentář k , 2. vydání,

r. 1996, str. 794), jakož i běžnou judikaturou tamního odvolacího

soudu.

R. P. se svého práva být vedlejším účastníkem řízení dle

, o Ústavním soudu, vzdal.

Vzhledem ke stěžovatelkou tvrzenému porušení základních práv

a svobod, jak předpokládá § 72 odst. 1 písm. a)

, o Ústavním soudu, ve spojení s odst.

1 písm. d) y ČR, si Ústavní soud jakožto soudní orgán ochrany

ústavnosti ve smyslu y ČR vyžádal spis Okresního soudu

v Ostravě, sp. zn. , spolu se spisem téhož soudu, sp.

zn. , z něhož zjistil, že rozsudkem ze dne 20. 11.

1996, čj. -37, opatřeným doložkou právní moci s datem

8. 2. 1997, byl R. P. zavázán k povinnosti zaplatit navrhovateli

B. H., a.s., částku 22.000,- Kč s příslušenstvím. Návrh na

nařízení výkonu rozhodnutí stěžovatele Č. g. S., a.s., byl

usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 7. 1997, čj. 49

E 707/97-6, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze

dne 12. 9. 1997, čj. -11, zamítnut s odůvodněním, že

výmazem, resp. zápisem nynějšího oprávněného Č. g. S., a.s., dne

22. 10. 1996 došlo dle ke vzniku nové právnické osoby,

a to přede dnem vyhlášení vykonávaného rozsudku (20. 11. 1996),

tedy před vznikem exekučního titulu. Protože k přechodu práv

a povinností dle lze v exekučním řízení přihlédnout,

jen nastal-li až po vydání exekučního titulu, bylo zamítavé

prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. Ústavní soud dále z obsahu

připojených spisů, zejména z výpisů z obchodního rejstříku

a usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 22. 10.

1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, včetně příloh předložených

stěžovatelem k ústavní stížnosti, zjistil, že před vydáním

vykonávaného rozsudku ze dne 20. 11. 1996, čj. -37,

došlo na straně oprávněného usnesením Krajského obchodního soudu

v Praze ze dne 22. 10. 1996, čj. FIRM 47084/96, Rg. B. 3614, pouze

ke změně obchodního jména a nikoliv k zániku původní a vzniku nové

společnosti. O této skutečnosti svědčí nezměněné datum založení

společnosti 11. 4.1991, totéž IČO a stejný předmět podnikání

(srov. obdobně rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne

23.10.1996, sp. zn. ). Jinými slovy, protože

z předložených dokladů jasně plyne, že usnesením Krajského

obchodního soudu v Praze ze dne 22.10.1996, čj. FIRM 47084/96,

Rg. B. 3614, nedošlo ke vzniku nové právnické osoby, je

argumentace soudu, založená na nemožnosti přihlížet k přechodu

práv a povinností z jedné právnické osoby na druhou před vydáním

vykonávaného rozhodnutí, zjevně lichá. Jestliže obecné soudy tímto

svým postupem zcela přehlédly, že úprava, obsažená jak v obchodním

zákoníku, tak , se změnou obchodního jména

nespojuje vznik nebo zánik právnické osoby, nelze než uzavřít, že

napadeným rozhodnutím došlo k porušení čl. 90 a čl. 95 odst. 1

, resp. zásady iura novit curia, a současně tak nepřímo

zasáhly do ústavně zaručeného práva na svobodu podnikání dle

y, které mimo jiné spočívá v právu podnikatele na

změnu obchodního jména, z uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo

než dle , 3 písm. a) , o Ústavním

soudu, zrušit ústavní stížností napadené rozhodnutí.

Poučení: Proti nálezu Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 26. 8.1998