Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 137/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 21. 7. 1998 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S.V., zastoupeného advokátem JUDr. S.B., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 1998, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 5. 1997, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas ( al. 1 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a za podmínek stanovených zákonem [ , , 2, , odst. 2, 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 5. 1997 (sp. zn. ) ve znění (potvrzujícího) rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 1998 (sp. zn. ) a tvrdil, že těmito rozhodnutími oba obecné soudy jako orgány veřejné moci porušily jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu ( d), a to tím, že v jeho pracovněprávní věci "se nevypořádaly se zákonem o účetnictví (č. ),

tento zákon opomenuly... a tak ze žalobce sňaly břemeno tvrzení"; navrhl proto, aby Ústavní soud svým nálezem obě ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Jak z odůvodnění rozhodnutí obecných soudů, tak z obsahu samotné ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel byl jako žalovaný obecnými soudy zavázán zaplatit žalobci částku 11.900,- Kč z titulu nedoplatku na mzdě; shodně jako v ústavní stížnosti i před obecnými soudy tvrdil, že pracovní poměr se žalobcem ukončil uzavřením (následné) dohody o provedení práce, že jej ve skutečnosti přeplatil a že na existenci ústní pracovní smlouvy nelze usuzovat z pouhých nedostatků v jeho mzdové evidenci (škrty na mzdovém listě), které však svým charakterem odporují zákonu o účetnictví a již proto nemohou být spolehlivým důkazem.

Za naznačeného stavu jsou vývody ústavní stížnosti pouhou polemikou se závěry obecných soudů, které však tyto závěry vyvodily z jiných důkazů, které ve stěžovatelově věci byly provedeny, a proto tvrzené porušení vpředu zmíněného ústavně zaručeného základního práva jeví se jako odvozené toliko ze stěžovatelova neúspěchu; nadto stěžovatel přehlíží, že - jak Ústavní soud již dříve a opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil - nespadá do pravomoci Ústavního soudu přezkoumávat věcnou správnost či legalitu rozhodnutí obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 5, vydání 1. Praha, 1995); protože jde o rozhodnutí obecně přístupná, zcela postačí stěžovatele na ně odkázat, aniž by se jevila potřeba v odůvodnění tohoto rozhodnutí cokoli k nim dodávat, zejména jsou-li obě napadená rozhodnutí obecných soudů dostatečně a zcela ve shodě se zákonem ( ) odůvodněna, a jestliže současně je z nich patrno, jakým způsobem obecné soudy ve věci provedené důkazy hodnotily ( ).

Z těchto důvodů byla proto ústavní stížnost stěžovatele shledána jako zjevně neopodstatněná [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána nejen povahou jejich vlastních důvodů, ale především konstantní judikaturou Ústavního soudu, jak příkladmo bylo na ni poukázáno, a když ani stěžovatelem tvrzené opomenutí zákona o účetnictví (viz vpředu) se se zřetelem k úplnosti dokazování před obecnými soudy

2

nejeví - z ústavně právního hlediska - rozhodující; nelze proto obecným soudům vytknout ani porušení ústavně uložených povinností ( al. 1 úst. ).

O zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. července 1998

JUDr. Pavel Holländer

předseda senátu Ústavního soudu