Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 326/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Paula a členů senátu JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vojena Güttlera, o ústavní stížnosti navrhovatelky Z.S., zastoupené advokátem JUDr. P.M., proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č. j. -163, ze dne 28. 5. 1997, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka svou včas podanou ústavní stížností napadla rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. -163, ze dne 28. 5. 1997, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, tj. rozsudek Okresního soudu v Prostějově, č. j. -142, ze dne 13. 5. 1996. Uvedenými rozhodnutími obecných soudů bylo vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví navrhovatelky a vedlejšího účastníka řízení ve smyslu ustanovení . V rámci odvolacího řízení se navrhovatelka domáhala změny prvostupňového rozhodnutí pouze ohledně částky 25 000 Kč za prodej osobního vozu, kterou

1

spotřebovala pro rodinu, a stavební buňky, kterou nepovažovala za součást společného majetku.

V ústavní stížnosti navrhovatelka uvedla stejná tvrzení, která uplatnila již v odvolacím řízení před obecným soudem. Nadále argumentovala tím, že stavební buňku jí darovali rodiče a peníze za prodej automobilu spotřebovala pro rodinu, proto ani stavební buňka ani hodnota osobního automobilu neměly být zařazeny do sestavy bezpodílového spoluvlastnictví. Vedle toho vytýká navrhovatelka rozhodnutím obecných soudů nedostatečnou identifikaci dílenského nářadí za 2 000 Kč, v důsledku čehož v této části považuje rozhodnutí za nevykonatelné.

Podle navrhovatelky obecné soudy svými rozhodnutími porušily jednak y ČR, jednak a násl. d (dále jen " "), jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

V písemném vyjádření k ústavní stížnosti jak Krajský soud v Brně, tak vedlejší účastník J.N. navrhli její zamítnutí.

Z připojeného spisu Okresního soudu Prostějov, sp. zn. , ústavní soud zjistil, že argumentace navrhovatelky v ústavní stížnosti zcela koresponduje s jejími postoji v řízení před odvolacím soudem.

Ústavní soud při posuzování předmětné ústavní stížnosti musí v prvé řadě poukázat na to, že není běžnou třetí instancí v systému obecného soudnictví, a že může nad jejich činností vykonávat přezkumný dohled pouze tehdy, došlo-li k porušení y, ústavních zákonů, d, jakož i mezinárodní smlouvy dle y.

Ústavní soud v tomto směru nesdílí názor stěžovatelky, že došlo k porušení y ČR, y a Úmluvy. Z obsahu připojeného spisu Okresního soudu

Prostějov, sp. zn. , je zcela zřejmé, že argumentace navrhovatelky obsažená v její ústavní stížnosti je zcela shodná s jejími tvrzeními před obecnými soudy. Ze strany navrhovatelky se tedy jedná o pouhou polemiku se závěry obecných soudů v oblasti hodnocení provedených důkazů. Při hodnocení důkazů se však obecné soudy zjevně nedostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu a tím ani do rozporu s y. Závěry, plynoucí z tohoto hodnocení, tj. posouzení podřazení daného případu pod příslušné zákonné ustanovení (v daném případě o. z.) jsou pak součástí nezávislosti soudního rozhodování.

Z těchto důvodů je nutno považovat návrh za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění

Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. července 1998

JUDr. Vladimír Paul předseda I. senátu