Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 123/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele P. V., zastoupeného JUDr. P. R., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 2. 1998, sp. zn. ,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 19. 3. 1998.

Usnesením Vrchního soudu v Praze shora citovaným byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 12. 1997, čj. - 429, ve věci žádosti o propuštění z vazby. Stěžovatel namítá, že při jeho zajištění v září 1995 byla porušena jeho práva na osobní svobodu, jak vyplývají z článku 8 odstavců 2, 3 a 5 d. Porušení svých práv spatřuje v tom, že od doby, kdy byl

1

zajištěn jako podezřelý ze spáchání trestného činu, do doby jeho vzetí do vazby, uplynula dvacetičtyřhodinová lhůta.

Soudce zpravodaj nejprve posuzoval ústavní stížnost z hlediska formálního a dospěl k závěru, že lhůta je zachována a ústavní stížnost byla podána včas.

Dále soudce zpravodaj z podání stěžovatele meritorně zjistil, že stěžovatel výhradně brojí - totožně jako ve své žádosti o propuštění z vazby a následně stížnosti do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - proti postupu policejních orgánů při svém zajištění v září 1995. Napadá překročením dvacetičtyřhodinové lhůty omezení své osobní svobody. Na podporu svých tvrzení poukazuje na nález Ústavního soudu

sp. zn.

(č. 130 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 6) ze dne 28. 11. 1996. Zmíněný nález Ústavního soudu řeší problematiku zajištění osob, resp. rozhodnutí o vzetí do vazby, které je předmětem řízení o vzetí do vazby. Z uvedených důvodů nelze v žádném případě aplikovat tento nález Ústavního soudu na věc přezkumu existence důvodů vazby. V řízení o žádosti o propuštění z vazby se zkoumá trvání vazebních důvodů, a nikoliv zákonnost postupu policejních orgánů před vzetím do vazby. Zákonnost tohoto postupu mohl stěžovatel namítat již ve své stížnosti proti usnesení o vzetí do vazby Okresního soudu v Liberci ze dne 7. 9. 1995, sp. zn. , případně měl ústavní stížností napadat právě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 1995, sp. zn. , kterým byla stížnost proti usnesení o vzetí do vazby zamítnuta. Stěžovatel by mohl ústavní stížností napadat otázku dalšího trvání vazebních důvodů, což však nečiní, nebot lze mít důvodně za to, že důvody vazby nadále trvají.

V daném případě nutno konstatovat skutečnost, že vzhledem k nabytí právní moci usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 12. 1995, sp. zn. , uplynula lhůta k podání

2

ústavní stížnosti dnem 5. 2. 1996, avšak ústavní stížnost došla Ústavnímu soudu dne 19. 3. 1998. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy nebyla dodržena.

Vzhledem k uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. července 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu