Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 359/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti JUDr. ing. M.M., zastoupené advokátem JUDr. I.M., proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, čj. -22, ze dne 30. 6. 1997,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení shora označeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze (vydaného v řízení o tzv. incidenční žalobě konkurzního věřitele podané podle odst. I ), jímž uvedený soud, jako soud odvolací, změnil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, čj. -14, ze dne 25. 2. 1997, v napadeném výroku o nákladech řízení tak, že žalobci - Ž. - stanovil povinnost zaplatit stěžovatelce na nákladech řízení částku 2.150,- Kč. Své rozhodnutí o výši nákladů řízení odůvodnil soud ustanovením , přitom stěžovatel je přesvědčen o tom, že při rozhodnutí o výši nákladů řízení mělo být použito ustanovení advokátního tarifu, podle něhož se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění nebo cena věci nebo práva, přičemž za cenu práva se považuje hodnota pohledávky, tj. hodnota práva na zaplacení. Nesprávnou aplikací advokátního tarifu v napadeném rozhodnutí tak podle stěžovatele došlo k porušení ústavně zaručených práv daných ustanovením d per analogiam i práv zaručených Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Navrhl proto zrušení napadeného rozhodnutí, jakož i zrušení ustanovení vyhlášky ministra spravedlnosti č.

2

Poté, co se Ústavní soud seznámil s obsahem spisu Krajského obchodního soudu v Praze, sp. zn. , dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná. Ústavní soud v dané věci nemá důvodu odchylovat se od názoru vysloveného v usnesení Ústavního soudu,

sp. zn.

, ze dne 26. 2. 1998, v němž byla řešena stejná problematika aplikace ustanovení při rozhodování o nákladech řízení v řízeních o incidenční žalobě konkurzního věřitele, v němž zaujal názor, že výše advokátní odměny za poskytování různých forem (druhů) právní pomoci je ex lege upraveno - s možnými korekcemi, s přihlédnutím k povaze věci podle jednotlivých typů tak, jak je v dlouhodobé praxi lze postřehnout, a není věcí ústavního soudnictví, aby do typově odvozené struktury advokátních odměn a z ní se odvíjející praxe obecných soudů jakkoliv zasahovalo. V podstatě ze stejných důvodů byla proto i tato ústavní stížnost stěžovatele jako zjevně neopodstatněná podle , ve znění , odmítnuta. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla odmítnuta, nebylo možno se věcně zabývat spojeným návrhem na zrušení napadeného ustanovení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. června 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu