Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 121/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivy Brožové a soudců Vojtěcha Cepla a Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti M.S., zastoupeného advokátem JUDr. S.K., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 12. 1996, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Městského soudu v Praze, potvrzujícímu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 8. 3. 1996, sp. zn. , kterým byla žaloba na uložení povinnosti žalovaným zpřístupnit mu rodinný domek v P., a vydat mu klíče od vstupních dveří a od vchodové branky na zahradu a umožnit mu nerušené užívání zamítnuta, stěžovatel uvádí, že rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho

1

2

ústavně zaručené právo na nedotknutelnost obydlí dle d (dále jen "") a dále právo na soudní ochranu dle y. Toto právo stěžovatele bylo porušeno v důsledku právního názoru, vysloveného odvolacím soudem, dle kterého vlastník může odvolat svůj souhlas s bydlením za situace, kdy se jedná o toho, kdo ve společném bytě bydlel na základě skutečnosti, že byl svěřen po rozvodu rodičů do péče matky, s níž se také do předmětného bytu nastěhoval.

Jak Ústavní soud konstatoval již v celé řadě svých rozhodnutí, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéy. Z ústavního principu nezávislosti soudů (č1. 82y

ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů ( ). Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují podmínky, zakotvené v ustanovení , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy. Uvedené se plně vztahuje i na projednávanou věc. Obsah spisu Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. , nasvědčuje tomu, že obecné soudy při rozhodování o stěžovatelově návrhu provedly celou řadu důkazů, a to mimo jiné také rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , stran trestné činnosti stěžovatele, a lékařským potvrzením o tom, že žalovaná byla v péči ambulantní psychiatrické ordinace, a při hodnocení těchto důkazů postupovaly v souladu s citovaným ustanovením Dospěl-li Městský soud v Praze tímto procesním postupem k závěru, že v roce 1995 došlo k zániku stěžovatelova práva bydlet v nemovitosti vlastnicky náležející žalovaným, má Ústavní soud za to, že jde o závěr plně respektující význam v

2

této věci konkurujících si zájmů, z nichž zájem na ochraně vlastnictví (y) na straně žalovaných v kontextu dosud funkčního manželství jeví se i z hlediska principu spravedlivého procesu jako naléhavější.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, o Ústavním soudu, odmítnout.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 3. 6. 1998 předsedkyně senátu Ústavního soudu

3