Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 30/98

ĆESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci stěžovatelky obchodní společnosti T., zastoupené advokátem JUDr. R.O., proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. -35, ze dne 27. 10. 1997, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Stěžovatelka podala dne 21. 1. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu o den později a směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. -35, ze dne 27. 10. 1997, jímž byla do konečného rozhodnutí o žalobě odložena vykonatelnost rozhodnutí Ministerstva hospodářství ze dne 19. 7. 1995, čj. -73, poř. č. 185/95. Podle názoru stěžovatelky bylo uvedeným rozhodnutím porušeno její základní právo zakotvené v d (dále jen " ").

K tomu, aby Ústavní soud zahájil řízení o ústavní stížnosti, musejí být splněny náležitosti stanovené , o Ústavním soudu. Jednou z náležitostí návrhu na zahájení řízení je podání návrhu ve lhůtě stanovené v cit. zákona. Podle uvedeného ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů,

přičemž podle znění tohoto ustanovení v době podání předmětného návrhu, lhůta počínala dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Vzhledem k tomu, že napadnuté usnesení je rozhodnutím o odložení vykonatelnosti podle (dále jen " ") a není proti němu přípustný opravný prostředek, je nezbytné lhůtu pro podání ústavní stížnosti počítat dnem nabytí právní moci právě tohoto usnesení.

V předmětné věci usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. -35, ze dne 27. 10. 1997, proti němuž ústavní stížnost směřuje, nabylo právní moci dne 19. listopadu 1997, jak vyplývá z doručenek založených na č.l. 38 spisu, sp. zn. , Vrchního soudu v Praze. Tímto dnem počala plynout lhůta pro podání ústavní stížnosti podle Posledním dnem stanovené lhůty byl den 17. ledna 1998. Vzhledem k tomu, že poslední den lhůty připadl na sobotu, bylo možno ústavní stížnost podat ve lhůtě ještě v pondělí 19. ledna 1998. Z podacího razítka pošty P. vyplývá, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 21. ledna 1998, tedy po lhůtě stanovené pro její podání cit. zákonem.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle , odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 1998

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR