Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 145/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě ve složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Ivy Brožové o ústavní stížnosti stěžovatele V. N., zastoupeného advokátem JUDr. J. Ch., proti usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování v Jindřichově Hradci ze dne 19. 2. 1998, č.j. ČVS: OVV-816/97, proti předchozí výzvě k vydání věci ze dne 17. 2. 1998 a proti příkazu k odnětí věci ze

dne 18. 2. 1998,

t a k t o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným usnesením vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování v Jindřichově Hradci, byla stěžovateli udělena pořádková pokuta ve výši 20 000 Kč za to, že přes předchozí výzvu ze dne 17. 2. 1998 k vydání věci (tj. 175 000 Kč), "kterou má u sebe a je důležitá pro trestní řízení, tuto věc nevydal a nevyhověl tak výzvě dle ustanovení § 78 odst.

1

1 trestního řádu"; dále bylo ve smyslu tohoto ustanovení "přikročeno k jejímu odnětí, jemuž dne 19. 2. 1998 rovněž nevyhověl."

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel stížnost, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jindřichově Hradci usnesením ze dne 26. 2. 1998, č.j. 1 Zt 138/98-7, zamítl.

Citované usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování v Jindřichově Hradci, předchozí výzvu k vydání věci ze dne 17. 2. 1998 a příkaz k odnětí věci ze dne 18. 2. 1998 stěžovatel napadl ústavní stížností. V ní zejména uvedl, že napadeným usnesením byl porušen článek 4 odst. 1 a odst. 4 d, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu a jejich omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena. Dále prý byl porušen článek 11 y, upravující vlastnické právo.

Stěžovatel namítá, že povinnost vydat věc důležitou pro trestní řízení lze vztahovat jen na takové věci, které mohou sloužit jako důkaz (§ 89 odst. 2 trestního řádu). Podle ustanovení § 112 odst. 1 trestního řádu jsou věcnými důkazy předměty, kterými nebo na kterých byl trestný čin spáchán, jiné předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění trestného činu a jeho pachatele, jakož i stopy trestného činu. Stěžovatel dovozuje, že v jeho případě v úvahu připadá pouze "věc získaná trestným činem", která prokazuje nebo vyvrací dokazovanou skutečnost. Touto věcí prý však může být pouze věc nezastupitelná, takže nelze za věc důležitou pro trestní řízení označovat peněžitou částku v určité výši, kterou má obviněný doma, jsou-li peníze určeny pouze druhově, tzn. toliko výší své celkové hodnoty a nejedná-li se např. "o tytéž bankovky či mince vybrané z účtu". Postup orgánů činných v trestním řízení proto

2

stěžovatel označil za protizákonný, neboť tato opatření prý ve skutečnosti sledovala jiný cíl, než zajistit důkaz pro potřeby trestního řízení.

Ústavní soud shledal, že stěžovatel napadl toliko citované usnesení vyšetřovatele Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování v Jindřichově Hradci a opatření tomuto usnesení předcházející. Z předchozích dokladů však plyne, že stěžovatel předmětné usnesení napadl stížností, kterou státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jindřichově Hradci svým usnesením zamítl. Právě toto usnesení je nepochybně tím pravomocným rozhodnutím, jež musí být ve smyslu ustanovení a odst. 2 , o Ústavním soudu napadeno. Jak již Ústavní soud judikoval dříve, smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod [ písm. d) y, č1. 82 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) o Ústavním soudu] a k této nápravě nemůže dojít, pokud by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku poskytovaném zákonem k ochraně práva (Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, C. H. Beck, Praha 1997, str. 331 a 332). Za této situace by totiž předmětné usnesení okresního státního zástupce zůstalo nedotčeno, což by bylo v rozporu s principem právní jistoty.

Proto senát Ústavního soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení písm., a) , o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. května 1998

JUDr. Vladimír Paul předseda senátu Ústavního soudu