Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 68/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky M. L., zastoupené advokátem JUDr. G. B., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky, č. j. -71, z 26. 11. 1997, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 1997, č. j. , -59, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , ze dne 13. 1. 1997, o povinnosti vyklidit byt, takto,

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se svou ústavní stížností domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. , ze dne 26. 11. 1997, rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. , a č. -59, ze dne 4. 6. 1997 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , ze dne 10. 9. 1996 ve spojitosti s usnesením, sp. zn. , ze dne 13. 1. 1997.

1

Na základě rozsudku soudu prvního stupně byla navrhovatelce uložena povinnost vyklidit byt, který byl předmětem soudního sporu, neboť soud dospěl k závěru, že na navrhovatelku po smrti její sestry nepřešel nájem bytu podle a tudíž, že byt užívala bez právního důvodu.

Proti rozsudku soudu prvního stupně podala navrhovatelka včas odvolání. Odvolací soud po doplnění dokazování výslechem svědkyně P. T. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Navrhovatelka proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání, ve kterém v podstatě setrvala na svém předchozím názoru, který vyjádřila tak, že postupem soudu jí byla odňata možnost jednat před soudem. Z tohoto důvodu také považovala navrhovatelka své dovolání ve smyslu ust. (dále jen " ") za přípustné.

Dovolací soud dovolání navrhovatelky odmítl, neboť dospěl k závěru, že dovolání není přípustné. Své rozhodnutí dovolací soud opírá o skutečnost, že přípustnost dovolání není dána pouze tím, že dovolatel existenci vady, uvedené v citovaném ustanovení tvrdí, ale nastává pouze tehdy, když rozhodnutí takovou vadou skutečně trpí.

Navrhovatelka ve své ústavní stížnosti má za to, že postupem soudů došlo k porušení článku 37 odst. 3 d tím, že nebyla dodržena zásada rovnosti účastníků. Dále byly dle názoru navrhovatelky porušeny článek 38 d a článek 96 y. Své tvrzení zdůvodňuje okolností, že u soudu prvního stupně byl proveden výslech dvou svědků mimo soudní jednání a navrhovatelka neměla tudíž možnost se k provádění důkazů vyjádřit.

Ústavní soud po prošetření skutkového i právního stavu věci se shoduje s názorem, vysloveným ve shora citovaném usnesení Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího.

Soud prvního stupně pochybil tím, že provedl důkaz výslechem svědků P. a P. T., kteří se dostavili k soudu až po skončení jednání, v nepřítomnosti účastníků. Tento postup, který byl v rozporu s ustanovením , byl však odvolacím soudem napraven tím, že soud provedl řádným způsobem výslech svědkyně P. T. Pouze na výpověd' této svědkyně se odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí také odvolává. Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí takový postup soudu, který znemožnil účastníku řízení realizaci jeho procesních práv ve smyslu příslušných ustanovení Z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by k takové újmě navrhovatelky postupem soudů došlo. Pokud soudy neprovedly každý důkaz navrhovatelkou navrhovaný, nelze dovodit, že navrhovatelce tím odňaly možnost jednat před soudem.

Ze všech uvedených důvodů je zřejmé, že Ústavní soud porušení ústavních práv navrhovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle , o Ústavním soudu.

V návaznosti na výše uvedené a s přihlédnutím k okolnosti, že o stížnosti bylo rozhodnuto, Ústavní soud nevyhověl návrhu navrhovatelky na odložení vykonatelnosti citovaných rozsudků.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 5. května 1998

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu