Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 420/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stěžovatelky I.P., zastoupené advokátem JUDr. J.Š., o návrhu ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 6. 1997, čj. - 154, a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 9. 10. 1996, sp. zn. ,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelka podala návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 6. 11. 1997.

Stěžovatelka napadla rozsudek Městského soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu pro Prahu 6, jímž byla zamítnuta její žaloba o vydání věci podle , o mimosoudní rehabilitaci. Soudům se především vytýká, že neakceptovaly návrh na provedení revizního znaleckého posudku, čímž podle názoru stěžovatelky došlo k porušení jejích práv

1

chráněných a 2 a d. Stěžovatelka tak opakuje návrh, který již uplatnila v soudním řízení v prvním stupni, v podstatné části odůvodnění ústavní stížnosti pak polemizuje s obsahem znaleckého posudku, který byl také předmětem soudního řízení a závěrem navrhuje, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil.

Ve věci je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením, pokud nejde současně o porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Zabývá se správností hodnocení důkazů obecnými soudy jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu a 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Jestliže se namítá porušení d, je třeba si z obecného pohledu uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Právo na spravedlivý proces znamená zajištění práva na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy.

Podstata ústavní stížnosti spočívá v námitce, že nebyl připuštěn další navrhovaný důkaz, tj. nebyl proveden nový revizní znalecký posudek k otázce, zda dům v katastrálním území D. zásadní přestavbou ztratil či neztratil svůj stavebně technický charakter. Ze spisu bylo zjištěno, že provedení

2

revizního znaleckého posudku stěžovatelka navrhovala jíž v soudním řízení v prvním stupni. Taktéž bylo shledáno, že již Obvodní soud pro Prahu 6 se danou otázkou zabýval a v odůvodnění svého rozsudku k tomu především uvedl: "...Soud nedoplnil dokazování revizním znaleckým posudkem z oboru stavebnictví, neboť dle názoru soudu je tato věc natolik jednoznačná, že ani další znalecký posudek nemůže nic změnit na tom, že původní obytný dům byl změněn na administrativní budovu, došlo ke sloučení dvou domů v jeden nedílný celek, změnily se základy stavby a další stavebně-technické parametry výše uvedené a tyto domy nelze od sebe oddělit...Soud však nemohl přehlédnout ani další listinný důkaz, a to znalecký posudek znalkyně ing. J.H., která měla stejné závěry ve svém posudku jako znalec ing. M. Pokud by tedy byl vypracován další znalecký posudek, znamenalo by to pouze zvýšené náklady..." Pro úplnost je třeba uvést, že z odůvodnění také vyplývá, že dotčený soud vzal v úvahu i zprávu odboru výstavby Obvodního úřadu v P. (i když tato nemá charakter znaleckého posudku), kde se uvádí, že domy byly "zkolaudovány jako administrativní objekt se 26 kancelářemi, provozními místnostmi, dvěma přístavbami ve dvorním traktu a novými přípojkami na inženýrské sítě. Proto tento dvojdům považují za jeden funkční celek neumožňující oddělené využívání". Také městský soud věnoval dané problematice adekvátní pozornost, když dokazování doplnil výslechem znalce ing. arch. J.M. Zmíněnou argumentaci Ústavní soud v daném případě považuje za dostačující a logickou.

Soudní moc, tak jak je konstituována u ČR, je svěřena soudům především k tomu, aby ony zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům ( ), přičemž soudce je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný ( ). Důsledkem nezávislosti soudcovské moci je mimo jiné i to, že obecné soudy jsou při zjišťování skutkového stavu věci vázány toliko zákonem ( ), v daném případě - co do důkazní stránky věci - ustanoveními . Pokud jde o

3

dokazování v civilním soudním řízení, hovoří o právu vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny ( ), stvrzuje zásadu tzv. volného hodnocení důkazů ( ) a především však stanoví, že soud sám rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede ( ). Povinností soudu je přitom uvést, z jakých důvodů navrhované důkazy provedeny nebyly. Ústavní soud v postupu soudů porušení zásad ústavnosti ani a 2 d neshledal.

Pokud jde o namítané porušení d, je třeba konstatovat, že citované y chrání toliko vlastnické právo skutečné, jíž existující, a nikoliv takové, které má teprve vzniknout nebo jehož povaha je sporná, např. proto, že probíhá soudní řízení.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavní soud shledal, že je nutno považovat návrh ústavní stížnosti za zjevně neopodstatněný. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. května 1998 JUDr.Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

4