Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 117/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti F.S. a JUDr. M.S., zastoupených JUDr. M.S., proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, čj. -45, ze dne 24. 10. 1997, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Navrhovatelé podali dne 13. 3. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 16. 3. 1998. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, sp. zn. , ze dne 24. 10. 1997, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. , ze dne 6. 2. 1998. Uvedenými rozhodnutími byla podle názoru navrhovatelů porušena jejich základní práva zakotvená v , a d (dále jen " ").

Z přiloženého rozsudku Okresního soudu ve Svitavách, čj. -45, ze dne 24. 10. 1997, Ústavní soud zjistil, že se vdané věci jednalo o rozhodnutí v řízení o uzavření dohody o vydání nemovitosti podle , jehož účastníky na straně žalobce byli PhDr. L.R. a ing. B.K.

a na straně žalovaného TS jako právní nástupce původního žalovaného BH. Navrhovatelé, kteří podali předmětnou ústavní stížnost, však, jak vyplývá z výše uvedeného vymezení účastníků, nebyli v daném řízení v postavení účastníků řízení. Jak Ústavní soud zjistil z přiložených písemností, navrhovatelé uplatnili restituční nárok na stejnou nemovitost (v rozsahu jedné šestiny), o jejich restitučním nároku však bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, sp. zn. , ze dne 24. 9. 1991. Proti tomuto rozsudku, jak sami navrhovatelé uvádějí, nebylo podáno odvolání a rozsudek nabyl právní moci. Navrhovatelé se domnívají, že pochybení, spočívající v nepodání odvolání ve vlastním řízení, je zanedbatelné ve srovnání s tím, že Okresní soud ve Svitavách nerespektoval právní názor Nejvyššího soudu ČR, který byl vysloven v rozsudku, čj. -75, ze dne 25. 2. 1997, vydaném v řízení žalobce PhDr. L.R. proti TS, za vedlejší účasti ing. B.K. Toto pochybení by podle názoru navrhovatelů nemělo být využíváno proti cílům restitučního zákona. Ústavní soud by proto, podle jejich názoru, měl posoudit, zda nenastala situace předvídaná , která výjimečně projednání ústavní stížnosti odůvodňuje. Navrhovatelé proto žádali, aby Ústavní soud zrušil rozsudek Okresního soudu ve Svitavách, čj. -45, ze dne 24. 10. 1997.

Řízení o ústavních stížnostech je upraveno , o Ústavním soudu. V ust. cit. zákona je stanoveno, kdo je oprávněn podat ústavní stížnost. Z

§ 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona vyplývá, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocnými rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Z uvedeného ustanovení jednoznačně vyplývá, že právo domáhat se ústavní stížností zrušení pravomocného rozsudku má pouze ten subjekt, který byl účastníkem řízení, v němž byl tento rozsudek vydán. V předmětné věci je však z napadeného rozsudku zcela nepochybné, že navrhovatelé ústavní stížnosti nebyli účastníky řízení, v němž byl tento rozsudek vydán. neumožňuje, aby v takovém případě bylo zahájeno řízení o ústavní stížnosti. Pokud navrhovatelé měli na mysli ust. cit. zákona, které umožňuje neodmítnout přijetí ústavní stížnosti, i když nebyly vyčerpány všechny prostředky, které zákon k ochraně práva stěžovatele

2

poskytuje, nelze toto ustanovení v předmětné věci aplikovat, protože i toto ustanovení je použitelné pouze za podmínek § 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout, jako návrh podaný osobami zjevně neoprávněnými.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. dubna 1998

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu