Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 195/97

ČESKÁ REPUBLIKA II.ÚS195/97

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti K.H., zastoupeného JUDr. J.Š., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 3. 1997, sp. zn. , takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ve včas podané ústavní stížnosti se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. 3. 1997, sp. zn. , který nabyl právní moci dne 30. 5. 1997.

Z napadeného rozsudku soudce zpravodaj zjistil, že odvolací soud potvrdil ve výroku svého rozsudku rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 25. 10. 1996, č. j. -33.

Soud I. instance uložil stěžovateli (dříve odpůrci) vyklidit byt v H. a zavázal jej rovněž k uhrazení nákladů soudního řízení. Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí poukazem na skutečnost, že stěžovatel v průběhu

1

řízení neunesl důkazní břemeno, když neprokázal, že se svojí babičkou, nájemkyní uvedeného bytu, vedl před její smrtí společnou domácnost.

Odvolací soud pak připustil, že námitka stěžovatele, ohledně rozporných zjištění u jednotlivých důkazů provedených soudem prvého stupně, je částečně důvodná, neboť prvostupňový soud se dopustil určitého pochybení při formulaci jednotlivých částí odůvodnění. Toto pochybení však rozhodně není procesní vadou a nemá vliv v konečném důsledku na rozhodnutí soudu ve věci samé. Zjištěné formulační nepřesnosti v odůvodnění rozsudku prvého stupně nemají vliv jak na srozumitelnost, tak i na přezkoumatelnost rozsudku okresního soudu.

Stěžovatel ve svém podání vytýká krajskému soudu především odepření práva na spravedlivý proces, který v projednávaném případě vyvolal odvolací soud tím, že v odůvodnění svého rozsudku konvalidoval nedostatky okresního soudu, neboť sám znovu vysvětlil správnost závěrů vyplývajících z hodnocení důkazů prvoinstančního soudu a rovněž provedl řádné zhodnocení těch důkazů, které byly provedeny již v řízení před soudem I. stupně. Tímto postupem odvolacího soudu, který sám napravil nedostatky v řízení prvoinstančním, byl údajně stěžovatel zkrácen o možnost domáhat se přezkumu tohoto postupu u další instance v rámci systému obecných soudů.

Navrhovatel se domnívá, že v souvislosti s takto pravomocně skončeným řízením, je dána "přezkumná" pravomoc Ústavního soudu.

Tento právní názor soudce zpravodaj nesdílí. Je nutné konstatovat, že odvolací soud v rámci podaného odvolání může zjistit určité procesní nedostatky v předcházejícím řízení, aniž však tyto procesní nedostatky mohou mít vliv na rozhodování odvolacího soudu. K vadám řízení by musel odvolací soud přihlédnout pouze tehdy, pokud zjištěné vady by byly takového charakteru, že by ve svém důsledku způsobily nesprávné rozhodnutí ve věci samé ( ).

2

Nesprávné hodnocení důkazů, které namítal stěžovatel v odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, nepatří mezi ty vady řízení, které by měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Stěžovatel i v podané ústavní stížnosti však nenamítal, že by obecné soudy neprovedly jím nabízené důkazy, které by vyvrátily tvrzení protistrany, případně hodnověrně prokázaly jeho tvrzení. Navrhovatel pouze konstatuje, že z provedeného dokazování nebyly vyvozeny správné právní závěry.

Tento nesouhlas s právními závěry obecných soudů však neznamená porušení práva na spravedlivý proces či práva na soudní ochranu, neboť takový závěr by odporoval principu nezávislosti soudů, který je vyjádřen mimo jiné i v ustanovení

Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že podaná ústavní stížnost je ve své podstatě neopodstatněná a soudce zpravodaj ji z tohoto důvodu odmítl.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 22. dubna 1998

3