Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 455/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o návrhu navrhovatele ing. J.H., proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 1.8.1996, a Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 12.12.1994,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým podáním ze dne 30.11.1997 (k poštovní přepravě předaným dne 1. 12.1997) označeným jako "žádost o pokyn Městskému a Vrchnímu soudu v Praze, aby jako vyšší orgány justice při svém konání a rozhodování respektovaly a dodržovaly ustanovení y ČR i při vyřizování záležitostí obyčejných lidí tohoto státu", domáhá s odvoláním na a y ČR a , , 2, 3 a d (dále jen " `) ochrany jeho občanských práv, zejména práva hájit svoji čest a dosáhnout ochrany osobnosti s příslušnou omluvou a odškodněním.

Jak uvádí ve svém podání (které nemá formální náležitosti požadované pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem), v roce 1949 byl navrhovatel z politických důvodů vyloučen ze studia na VŠ a i později postihován za politické názory. V návaznosti na jeho dlouhodobou činnost v zahraničí při dodávkách energetických investičních celků byl pak, jak podrobně rozvádí ve svém návrhu, opakovaně získáván pro spolupráci s St, nabízené formy spolupráce se ale nikdy neuskutečnily pro jeho nespolupráci. V seznamu spolupracovníků St otištěném v novinách byl však uveden celým jménem i s osobními daty jako tajný agent St, aniž byl předtím z tohoto nařčení obviněn, vyšetřován nebo dokonce souzen. Obrátil se proto se svojí žalobou na ochranu osobnosti na Městský soud v Praze s návrhem, aby se mu Ministerstvo vnitra písemně a v denících omluvilo uveřejněním sdělení, že nikdy nebyl tajným spolupracovníkem kontrarozvědky dřívějšího režimu, a zaplatilo mu jako zadostiučinění navrženou peněžní úhradu. Městský soud v Praze však žalobu zamítl rozsudkem, sp. zn. , ze dne

2 ,

12.12.1994. O odvolání proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze svým rozsudkem, sp. zn. , ze dne 1.8.1996, tak, že připustil zpětvzetí žaloby na zaplacení peněžní úhrady, ve zbývajících výrocích však rozsudek soudu I. stupně potvrdil.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud připojil spis Městského soudu v Praze, sp. zn. . Z tohoto spisu zjistil, že napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 1.8.1996, kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně, nabylo právní moci dne 16.10.1996. Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Jestliže tedy byl návrh navrhovatele podán k poštovní přepravě až 1.12.1997, stalo se tak po uplynutí zákonné 60 denní lhůty pro podání ústavní stížnosti, a proto musel být podle ustanovení odmítnut, aniž by byl stěžovatel dále vyzýván k odstranění vad svého podání.

Ve svém podání navrhovatel rovněž poukazuje na jím nevyvolaná další rozhodnutí uvedených obecných soudů, týkající se soudních poplatků. Jde o usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 30.1.1997, 18.2.1997 a 25.9.1997, a usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 24.6.1997. Také v poměru k těmto rozhodnutím ke dni 1.12.1997 zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. dubna 1998

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj