Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 37/97

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu přednosty O.Ú., zastoupeného ing. J.K., pověřeným řízením okresního úřadu, na zrušení části vyhlášky města B., č. 1/95, o hospodaření s byty, které jsou v majetku města ze dne 10. 5. 1995, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění :

Ing. J.K., pověřený vedením O.Ú., podal dne 24. 10. 1997 návrh na zrušení části vyhlášky č. 1/95, o hospodaření s byty, které jsou v majetku města, vydané v samostatné působnosti obce.

Usneseními Městského zastupitelstva, č. 15/2, ze dne 21.1.1997 a č. 18/19, ze dne 27.5.1997, stanovilo totiž městské zastupitelstvo povinnost nájemcům obecních bytů složit do účelového fondu města určitou částku v případě, že je jim přidělen obecní byt. Povinnost je formulována jako "závazek nájemce přispět do účelového fondu" částkou podle velikosti bytu od 30 000,- Kč u garsoniéry do 110 000,- Kč u bytu 4+1. Podle navrhovatele tím byla via facti doplněna vyhláška Městského zastupitelstva č. 1/95, o hospodaření s byty, které jsou v majetku

města a která je účinná od 12. 6. 1995. "Doplnění" vyhlášky nebylo provedeno způsobem, který je stanoven v a 4 zákona ČNR č. , o obcích.

Navrhovatel proto pod čj. KP 839/1997, dne 12. 8. 1997, rozhodl o pozastavení obou usnesení Městského zastupitelstva č. 15/2 a č. 18/19. Podle navrhovatele jsou napadená usnesení v rozporu s a , dále , a Z toho pak podle názoru navrhovatele vyplývá, že městské zastupitelstvo porušilo i a 3 y ČR a a 3 d, , o obcích a nález Ústavního soudu č. 35/1994 Sb. Protože Městské zastupitelstvo nesjednalo do 30 dnů od pozastavení vyhlášky nápravu, podal navrhovatel ústavní stížnost, v níž žádá, aby Ústavní soud zrušil usnesení Městského zastupitelstva ze dne 21. 1. 1997, č. 15/2 a na ně navazující usnesení Městského zastupitelstva ze dne 27. 5. 1997 č. 18/19.

Město B. ve svém vyjádření ze dne 16. 12. 1997, jako účastník řízení, uvedlo, že napadenými usneseními nebyla novelizována vyhláška č. 1/95, ale šlo o uplatnění práva výlučného vlastníka domů s nájemními byty při hospodaření s nimi, a to pomocí závazkového vztahu (dohody s nájemci bytů, vybranými podle vyhlášky č. 1/95) získat prostředky do zřízeného účelového "Fondu na podporu a rozvoj bytové výstavby ve městě". Proto součástí dohody o nájmu bytu je zároveň dohoda o tona, že nájemce se zavazuje přispět dohodnutou částkou do výše uvedeného fondu.

Z vyjádření Města B., ze dne 17. 11. 1997, podepsaného starostou J.H., vyplývá, že obecní zastupitelstvo, které má 15 členů, přijalo dne 9. 5. 1995 vyhlášku č. 1/95. Zasedání bylo přítomno 14 členů a pro přijetí vyhlášky hlasovali všichni přítomni. Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce dne 10. 5. 1995 a sňata dne 12. 6. 1995. Z toho vyplývá, že předmětná vyhláška byla přijata ústavně odpovídajícím způsobem.

Dne 21. 1. 1997 přijalo městské zastupitelstvo usnesení č. 15/2, které pak dne 27. 5. 1997 doplnilo usnesením č. 18/19. Usnesení po doplnění (změně) zní:

"Usnesení č. 15/2 k nájemním smlouvám na obecní byty.

MěZ po projednání schvaluje uzavření nájemních smluv na nově přidělované obecní byty v B., s žadateli o byt v souladu s vyhláškou města č. 1/95 o hospodaření s byty, s tím, že

a) v nájemních smlouvách bude obsažen závazek nájemce přispět do účelového fondu na podporu a rozvoj bytové výstavby ve městě finančními částkami dle velikosti ve výši 30 000,- Kč u garsoniéry, 60 000,- Kč u bytu 1+1, 70 000,- Kč u bytu 2+1, 90 000,- Kč u bytu 3+1 a 110 000,- Kč u bytu 4+1,

b) při uvolnění bytu nájemcem do pěti let na základě vzájemné dohody, je tato částka vratná,

c) po pěti letech je složená částka, při uvolnění bytu nájemcem, nevratná,

d) na základě žádosti může MěR, v individ. případech, rozhodnout o odkladu platby na dobu 1 roku,

e) příslušnou částku podle velikosti bytu zaplatí nájemce do 3 měsíců po uzavření nájemní smlouvy na účet města u (S. )

1) výše uvedená ustanovení se nevztahují na byty v č.p. 172, 415 a DPS."

V daném případě samozřejmě soudce zpravodaj zvažoval, zda je na místě věc připravit k projednání v plénu z hlediska ust. písmeno b) , o Ústavním soudu, nebo zda nejsou dány dostatečné důvody k odmítnutí návrhu z hlediska ustanovení citovaného zákona, tedy zda zejména nejde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným, k jehož projednání není Ústavní soud vůbec příslušný [ písmeno d) cit. zákona]. Je nepochybné, že návrhem byla napadena dvě usnesení městského zastupitelstva (č. 15/2, ze dne 21. 1. 1997 a č. 18/19, ze dne 27. 5. 1997). Tato usnesení však nejsou součástí žádné vyhlášky vydané v pravomoci (ať samostatné nebo přenesené) města B., a nejsou ani vyhláškou samostatnou. Nemohou být ani změnou vyhlášky č. 1/95. Tvrzení navrhovatele, že zmíněná usnesení se stala součástí vyhlášky č. 1/95, nemá v právu žádné opory. Naopak lze souhlasit s vyjádřením města B., které uvádí, že nejde o novelizaci zmíněné vyhlášky, ale pouze a jenom o uplatnění práv výlučného vlastníka domů s nájemními byty při hospodaření s nimi, a to pomocí závazkového vztahu.

Je nepochybné, že napadená usnesení nemají charakter obecně závazné vyhlášky, ani její změny tak, jak to má na mysli , o obcích.

Jedná se tedy pouze o běžná usnesení obecního zastupitelstva, nikoli tedy o právní předpis vydaný obcí v její samostatné působnosti. Je nepochybné, že napadená usnesení nemají charakter obecně závazné vyhlášky ani její změny tak, jak to má na mysli , o obcích, a to nejen svým obsahem, ale i elementárním nedostatkem alespoň obsahově základních formálních náležitostí (například jejich vyhlášení podle ).

Za dané situace potom ovšem nelze dovodit, že napadenými usneseními byla porušena navrhovatelova základní práva nebo svobody zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y (ostatně ani on sám to netvrdí).

S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh odmítnout podle s tím, že jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. března 1998

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu