Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 475/97

-11

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele P.I., zastoupeného advokátem Mgr. R.A., o návrhu ze dne 12. prosince 1997, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , ze dne 9. září 1997, takto :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu ve lhůtě stanovené v , se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. , ze dne 9. září 1997, ve spojení s rozhodnutím Finančního ředitelství v Ú.L. zn. 7498/130/95, ze dne 16. října 1995, a Finančního úřadu v L. zn. FÚ 230/3035/94, ze dne 22. listopadu 1994. Uvedl, že u označeného soudu podal žalobu na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ú.L. a Finančního úřadu v L., kde mu byla uložena pokuta ve výši 300.000,- Kč pro údajné nesplnění povinnosti plátce daně po výzvě finančního orgánu. Podle jeho přesvědčení soud nevzal v úvahu, že mu byla pokuta uložena opakovaně přesto, že protiprávní stav zanikl ještě před jejím uložením a poté, co byl již dne 1. dubna 1994 pokutován částkou 8.000,- Kč. Označenými rozhodnutími se cítí být dotčen na právech, zaručených , a d.

Krajský soud v Ústí nad Labem ve svém vyjádření k obsahu stížnosti poukázal na znění rozsudku ze dne 9. září 1997 a jeho odůvodnění. K tvrzení navrhovatele, že rozsudek soudu je nepřezkoumatelný a k jeho citaci uvedl, že námitkou, týkající se důvodů k uložené pokutě, se zabýval a vypořádal. To vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, v němž jsou mj. rozlišeny a konkretizovány příčiny uložení obou pokut.

111. ÚS 475/97-12

Podle a ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne.

Z obsahu spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. bylo zjištěno, že se jmenovaný soud v řízení a rozhodnutí ve věci stěžovatele nedostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném dokazování a hodnocení důkazů zamítl žalobu stěžovatele a když se s tvrzením žalobce v odůvodnění rozsudku vypořádal v souladu s . Proto byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, odmítnut [ ].

Je třeba uvést, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy ( , ústavního ), proto také nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d ( y ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Proto, pokud obecné soudy respektují kautely dané , nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ČR ve věci

sp. zn.

, a další).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 5. března 1998

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

2