Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 74/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M. Z., o ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci do práva chráněného článkem 36 d, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svými podáními ze dne 16. 2. a 25. 2. 1998 namítal, že došlo k jinému zásahu orgánu veřejné moci do jeho zákonem chráněného práva tím, že "...byl používán a připomínán" trestní rejstřík, platný v době socialistického Československa, resp. v období České a Slovenské Federativní Republiky. Tím, že došlo ke vzniku samostatné České republiky, navrhovatel dovozuje, že je zapotřebí na něj pohlížet jako na dříve netrestaného a je tudíž dle jeho názoru vyloučena možnost vést jakoukoliv evidenci o jeho dřívějších trestech, spáchaných před vznikem České republiky.

Podle ústavního zákona ČNR č. , o opatřeních souvisejících se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky (recepčního zákona), v platném znění, zůstávají i nadále na území České republiky v platnosti ústavní

zákony, zákony a ostatní právní předpisy České a Slovenské Federativní Republiky platné v den zániku České a Slovenské Federativní Republiky. Proto i evidence dřívějšího rejstříku trestů podle nařízení vlády ČSSR, č. , o rejstříku trestů, se vztahovala i na území nově vzniklé České republiky a byla tedy závazná. Podle nyní platné právní úpravy - , o Rejstříku trestů - jsou součástí evidence rejstříku trestů i údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy, které byly shromážděny podle dříve platných právních předpisů, a údaje předané rejstříku trestů na základě mezinárodní smlouvy se Slovenskou republikou.

S přihlédnutím k obsahu podání navrhovatele a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že podaný návrh je ve smyslu ust. , o Ústavním soudu, zjevně neopodstatněný, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučení, Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 6. března 1998

prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu