Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 44/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelů J. a H. K., zastoupených JUDr. I. P., advokátkou, o ústavní stížnosti proti jinému zásahu orgánu veřejné moci do práva chráněného článkem 36 d,

takto;

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve své stížnosti napadají stěžovatelé okolnost, že správní orgány nevydaly o jejich vyloučení z řízení o odstranění stavby správní rozhodnutí, čímž zasáhly do jejich práva v rozporu s d. Odvolávají se přitom na přípisy Městského úřadu v Holešově, č. j. Výst./6245/2050/97/Sa, a Výst./7183/2373/97/Sa, ze dne 17. 11. 1997, a na odpověd' referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Kroměříži, č.j. RR-334/2460/2484/2420/2525/97-Ka, ze dne 1. 12. 1997, které neměly formu správního rozhodnutí, nýbrž dopisů, a na základě kterých bylo jejich účastenství v řízení zamítnuto s odůvodněním, že stěžovatelé nemají vlastnické právo k sousedním pozemkům nebo stavbě.

1

Otázkou okruhu účastníků územního řízení o umístění stavby "Bistra" u objektu č. 1385 na P. ul. v H. se zabýval jako odvolací orgán v přezkumném řízení Okresní úřad v Kroměříži, referát regionálního rozvoje, a to mimo odvolání ve smyslu ustanovení ve spojení s ustanovením , o správním řízení.

Jak vyplývá z rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži, referátu regionálního rozvoje, ze dne 3. 7. 1997, č. j. RR-339/786/1127/1160/1314/97-Ka, předmětná stavba byla povolena ve sloučeném územním a stavebním řízení. Z citovaného rozhodnutí je dále zřejmé, že odvolací orgán obdržel dne 29. 5. 1997 podání stěžovatelů, ve kterém tito žádají, aby byli zahrnuti do okruhu účastníků správního řízení, týkajícího se předmětné stavby.

Okresní úřad v Kroměříži, referát regionálního rozvoje, vydal shora citované správní rozhodnutí, ve kterém odůvodňuje okruh účastníků předmětného řízení tak, že nelze uplatnit v daném případě ustanovení , o správním řízení, neboť ve smyslu ust. v návaznosti na ust. , o územním plánování a stavebním řádu, (dále jen " "), v platném znění, je okruh účastníků řízení vymezen odchylně.

Uvedené správní rozhodnutí,které obsahovalo ve smyslu ustanovení všechny zákonem požadované náležitosti, bylo stěžovatelům doručeno do vlastních rukou.

Třebaže v rozhodnutí Okresního úřadu v Kroměříži ze dne 3. 7. 1997 v jeho výrokové části bylo stěžovatelům vyhověno, pokud se týká jejich požadavku na zrušení rozhodnutí odboru výstavby Městského úřadu v Holešově č. 232/97 ze dne 11. 4. 1997 pod č.j. Výst./1754/622/97/Sa, který m byla povolena předmětná stavba, měli stěžovatelé možnost proti citovanému rozhodnutí podat v zákonem stanovené lhůtě odvolání, týkající se jimi zpochybňovaného výkladu okruhu účastníků řízení.

Na základě ust. , o správním řízení, by pak byl odvolací orgán povinen přezkoumat rozhodnutí v celém rozsahu, pokud by bylo napadeno.

Tuto možnost však stěžovatelé nevyužili, a proto uvedené správní rozhodnutí nabylo právní moci. Po nabytí právní moci citovaného rozhodnutí mělo dojít ze strany stavebního úřadu v Holešově k zahájení řízení o předmětné stavbě podle ust. .

Vzhledem k okolnosti, že předmětná správní řízení na sebe navazují, lze dovodit, že otázka okruhu účastníků řízení byla již jednou pravomocně rozhodnuta. Z toho důvodu již není právně relevantní posuzovat, jakou formou se orgán veřejné moci následně vyjadřoval k pravomocně rozhodnuté věci, týkající se okruhu účastníků řízení.

Ve smyslu ust. , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů počínaje dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není--li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je dle § 75 cit. zákona nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.

Přezkoumáním skutkového stavu, předložených listinných důkazů a posouzením právního stavu proto dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť stěžovatelé nevyčerpali všechny zákonné procesní prostředky, a navíc nepodali ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Ústavní soud za to, že jsou splněny

podmínky ustanovení a b) , o Ústavním soudu, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučeni Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 6. března 1998

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu