Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 1 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (6)29232.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 112/97
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. března 1998
sp. zn. I. ÚS 112/97
ve věci ústavní stížnosti ing. arch. J. S. proti postupu Okresního soudu
v
Českém Krumlově spočívajícímu v průtazích v řízení o výkon rozhodnutí
o úpravě
styku otce s nezletilou dcerou.
1. Ústavní stížnosti se vyhovuje. 2. Ústavní soud zakazuje Okresnímu soudu v Českém Krumlově, aby pokračoval v průtazích v řízení o výkonrozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhožsoudu ze dne 21. 9. 1990 čj. 14 Nc 242/89 -66, jímž byl upraven styk stěžovateleing. arch. J. S. s nezletilou N. S. a přikazuje mu, aby v řízení neprodlenějednal.
Odůvodnění
Dne 27. 3. 1997 podal stěžovatel Ústavnímu soudu návrh, aby bylo
Okresnímu soudu v Českém Krumlově zakázáno pokračovat v porušování jeho
základních lidských práv a svobod spočívajícím v odmítání činit potřebná
opatření, aby dítě nemohlo být odděleno od svého rodiče proti jeho vůli.
Stěžovatel se domáhal, aby byl umožněn výkon soudního rozhodnutí ohledně
styku
stěžovatele s jeho dcerou.
Stěžovatel je otcem nezletilé N. S., která byla svěřena do výchovy
matce, když manželství jejich rodičů bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního
soudu
pro Prahu 4 ze dne 24. 4. 1989 sp. zn. 30 C 54/89 , který nabyl právní
moci dne
8. 8. 1989. Otci nezletilé je podle něho její matkou fakticky upíráno
právo na
styk s dcerou N., když k návrhu otce byl rozsudkem Obvodního soudu pro
Prahu 4
ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 9. 1990
čj. 14
Nc 242/89 -66, upraven styk otce s nezletilou N. tak, že je oprávněn se
s ní
stýkat, a to v roce vždy od soboty od 9.00 hodin do neděle 18.00 hodin,
dále
každoročně 25. prosince vždy v době od 9.00 hodin do 17.00 hodin, v každém
lichém roce o velikonočních svátcích od soboty 9.00 hodin do pondělí
17.00
hodin a každoročně po dobu dvou týdnů, o letních prázdninách tak, že
nezletilou
v uvedené dny a hodiny vyzvedne v místě bydliště matky, kde ji po skončení
styku matce opět vrátí.
Den 17. 11. 1990 podle ústavní stížnosti odmítla její matka JUDr. D.
L.
otci umožňovat styk s dcerou podle výše uvedeného soudnímu rozhodnutí.
Došlo
sice v letech 1991 - 1992 k trestnímu stíhání ing. arch. J. S. po střetu
s
JUDr. D. L. a pohrůžka vazbou pro možnost údajného pokračování v trestné
činnosti zabránila prý fakticky stěžovateli v osobním kontaktu s dítětem.
Stěžovatel však po zproštění obžaloby požadoval opakovaně od Okresního
soudu v
Českém Krumlově, aby využil zákonných možností a umožnil mu realizaci
práva
rodiče na styk s dítětem. Poslední krok byl prý ze strany Okresního soudu
v
Českém Krumlově učiněn dne 21. září 1992, kdy soud vydal výzvu sp. zn.
P
106/91, kterou vyzval matku nezletilé N. podle § 272 odst. 2 občanského
soudního řádu, aby plnila rozhodnutí soudu. Od tohoto data Okresní soud
v České
Krumlově fakticky nezabezpečoval výkon soudnímu rozhodnutí, ač mohl zahájit
řízení ve věcech péče o nezletilé i sám bez návrhu stran. Tím nerespektoval
Úmluvu o právech dítěte, zejména její čl. 3 a čl. 9, a tak nebylo zajištěno,
aby zájem dítěte byl předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající
se
dítěte, dále aby byla zajištěna dítěti taková ochrana a péče, která je
nezbytná
pro jeho blaho a není brán ohled na práva a povinnosti jednoho z rodičů,
zejména aby dítě nemohlo být v rozporu s právem odděleno od svého rodiče
proti
jeho vůli. Tím bylo zasaženo do ústavních práv stěžovatele, jež jsou
zaručena
mezinárodní smlouvou.
Podle čl. 83 Ústav y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti;
podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y rozhoduje Ústavní soud o ústavních
stížnostech prOti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné
moci
do ústavně zaručených práv a svobod, zejména došlo-li k porušení základního
práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo meZinárodní smlouvou
podle
Ústavní soud si vyžádal stanoviska Okresního úřadu v Českém Krumlově
a
Okresního úřadu v Českém Krumlově.
Z vyjádření Okresního úřadu v Českém Krumlově, referátu sociálních věcí
a zdravotnictví, Ústavní soud zjistil, že tento orgán se zabývá tímto
případem
od r. 1990, kdy mu jej postoupil Okresní úřad pro Prahu 4. Sdělení neobsahuje
žádné nové skutečnosti a konstatuje jen, že pracovnice úřadu se zúčastnily
styku otce s nezletilou (bez údaje kdy a kde a že již v r. 1991 dítě
odmítalo
styk, přičemž nebylo možno posoudit, zda tento postoj zaujalo po vlastní
negativní zkušenosti s otcem, či zda bylo ovlivněno matkou.
Z vyjádření Okresního soudu v Českém Krumlově Ústavní soud zjistil,
že
vzhledem ke změně agendy převzala spis od původního předsedy senátu dne
17. 6
jiná předsedkyně senátu, která uvedla, že ani v období od 21. 9. 1992,
kdy dle
otce byl učiněn poslední krok ke splnění soudního rozhodnutí, nebyl soud
nečinný.
Při posuzování věci Ústavní soud zejména přezkoumal spis P 106/91
Okresního soudu v Českém Krumlově a dospěl k závěru, že ústavní stížnost
je
důvodná. Ani vyjádření tohoto soudu k ústavní stížnosti nemohlo odůvodnit
nečinnost příslušného soudu, zejména v počáteční fázi, když nebylo dodržováno
rozhodnutí soudu z r. 1989 o úpravně styku otce s nezletilou, ani prodlení,
k
nimž v celém případně došlo.
Ze spisu vyšly najevo zejména mimořádné prodlevy v řízení, z nichž
nejmarkantnější bylo rozhodování o návrhu otce ze dne 28. 8. 1990 na
svěření
nezletilé do jeho výchovy. Teprve rozsudkem Okresního soudu v Českém
Krumlově
ze dne 2. 9. 1993 čj. P 106/91 -274 bylo rozhodnuto o návrhu otce na svěření
dítěte do jeho výchovy a jeho návrh byl zamítnut. K odvolání otce byl
tento
rozsudek usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26.
1. 1994
čj. 5 Co 1942/93 -297 zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu
řízení, zejména z důvodu potřeby nového znaleckého dokazování. Ve věci
změny
výchovy vzal však otec svůj návrh zpět a řízení bylo dne 3. 6. 1996 zastaveno.
Za tohoto stavu stěžovatel při ústním jednání před Ústavním soudem prohlásil,
že ústavní stížnost směřuje k tomu, aby Okresní soud v Českém Krumlově
nadále
nepokračoval v průtazích v řízení o výkon rozhodnutí, pokud jde o jeho
styk s
nezletilou N. S.
Ústavní soud shledal především porušení práva stěžovatele podle
ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d, podle něhož
každý
má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně bez zbytečných průtahů
a v jeho
přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem projednávaným důkazům. V daném
případě se jedná o průtahy v rozhodování o změně výchovného prostředí,
když v
důsledku běhu času se změnil podstatným způsobem vztah nezletilé k otci,
markantně pozorovatelný v závěrech znaleckých posudků.
Pokud se týká námitek otce o umožnění styku s nezletilou, má Ústavní
soud za to. že tato otázka je zásadně odvislá od hodnocení konkrétní
situace na
základě konkrétních důkazů a hodnocení skutečnosti, jak má styk být
uskutečňován v přiměřené míře. Pokud však jde o neumožnění styku s nezletilou
na základě nečinnosti obecného soudu, musí Ústavní soud konstatovat,
že tím
byla porušena Úmluva o právech dítěte přinejmenším v jejím čl. 9 odst.
3,
kterým je Česká (Československá) republika vázána ode dne ý. 1. 1991.
Ustanovení této Úmluvy má přednost před zákonem podle čl. 10 Ústav y a
tak také
musí být v praxi obecných soudů aplikováno.
Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost vyhověl.