Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 44/98

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti E.H., zastoupené JUDr. M.K., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 5. 1997, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavnímu soudu byla dne 30. 1. 1998 prostřednictvím telefaxu doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedenému rozhodnutí s tvrzením, že soudy při svém rozhodování v právní věci o náhradu škody nerespektovaly kautely dané ustanovením , čímž nebyl naplněn ústavní princip nezávislosti soudu.

Podání bylo doplněno předložením jeho originálu, které bylo k poštovní přepravě předáno dne 4. 2. 1998 a Ústavnímu soudu doručeno dne 5. 2. 1998. Právní zástupkyně stěžovatelky zároveň požádala ve smyslu ustanovení o prominutí zameškané lhůty k podání originálu návrhu, neboť z důvodu nemoci nemohla učinit potřebný úkon ve lhůtě do tří dnů.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu (dále jen " "), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje ( zákona), případně dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. V daném případě lhůta pro podání ústavní stížnosti počala dnem, kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 5. 1997, sp. zn. , tj. dnem 3. 12. 1997, jak bylo dne 18. 2. 1998 ověřeno u Okresního soudu v Klatovech.

Lhůta k podání ústavní stížnosti je lhůtou zákonnou, kterou soudce zpravodaj nemůže prominout ani prodloužit. Jestliže tedy nebylo telefaxové podání doplněno ve lhůtě stanovené v ustanovení , pak k takovému podání Ústavní soud nepřihlíží. Vzhledem k tomu, že podání bylo doplněno až po uplynutí zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti (poslední den lhůty připadl na pondělí dne 2. 2. 1998), je třeba považovat ústavní stížnost za návrh podaný po uplynutí zákonné lhůty.

Na základě výše uvedených skutečností soudce zpravodaj ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, aniž by stěžovatelka, resp. její právní zástupkyně, byla v rámci procesní ekonomie vyzývána k odstranění dalších vad návrhu, neboť návrh, tak jak byl předložen, nebyl způsobilým být návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj