Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 129/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mim ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti Ing. J.D., zastoupeného JUDr. M.K., Csc., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21.1. 1997, sp. zn. , takto :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ve včas podané ústavní stížnosti domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21.1. 1997, č.j. -70, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7.12. 1995, č.j. -56, o zaplacení částky 34 452,90 Kč. Žaloba byla podána Stavebním bytovým družstvem budovatelů metra se sídlem, proti stěžovateli a J.D., a to na splnění povinnosti platby zažalované částky společně a nerozdílně, včetně zaplacení nákladů soudního řízení.

Částka 34 452,90 Kč představuje doplatek podílu na výstavbu družstevního bytu 4+1 po konečném zúčtování výstavby.

Odvolacímu soudu stěžovatel vytýká, že se odmítl zabývat jeho námitkami, že nebyly dostatečně zjištěny skutkové podklady, nutné pro řádné stanovení skutečné výše nákladů. Soudem stanovenému znalci vytýká, že pouze opsal neúplné údaje

1

2

stavebního bytového družstva, ač se měl vyjádřit k účelnosti vynaložených prostředků.

Dále se domnívá, že podepsáním dohody o převzetí a odevzdání bytu ev.č. 7/B ze dne 22.3. 1988 se výslovně konstatuje, že členský podíl byl zaplacen, takže požadavek družstva na další platbu jde nad rámec ujednání ze dne 22.3. 1988. Odvolacímu soudu konečně vytýká, že odmítl se zabývat jeho námitkou, že součet tvořící pohledávku je nepřesný v jeho neprospěch.

V jednání soudu spatřuje porušení svých ústavních práv, a to y a a č1.38 odst.2 d.

Ústavní soud není přezkumnou stolicí obecných soudů a jeho ingerence nastává pouze v případech, kdy došlo ke skutečnému porušení ústavních základních práv a svobod občana. K tomuto porušení v případě stěžovatele nedošlo.

Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu i z odůvodnění rozsudku soudu I. stolice je zřejmé, že soudy řádně prověřovaly námitky stěžovatele a vypořádávaly se s nimi. Ústavní stížnost pouze opakuje námitky uvedené v odvolání stěžovatele proti rozsudku obvodního soudu. Týká se to i posudku soudního znalce, kdy požadavek zvážení účelnosti vynaložených nákladů vzhledem k časovému odstupu a stavebnímu překrývání prací považuje soudní znalec za nemožné a výsledek takové práce znalce za problematický.

Námitkou stěžovatele, že do nákladů na výstavbu nebyl započten náklad jím vynaložený na pořízení kuchyně, se odvolací soud rovněž zabýval a poukázal na to, že námitka byla uplatněna až v odvolacím řízení a vynaložená částka nebyla prokázána.

2

3

Odkaz na porušení y ve vztahu ke stěžovateli je nic neprokazující, neboť citovaný čl. y odkazuje na závaznost ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a svobodách, jimiž je Česká republika vázána. Stěžovatel žádnou takovou smlouvu s bližší specifikací neuvádí. Nemohlo dojít k porušení a d, neboť stěžovateli nebylo bráněno v tom, aby se mohl domáhat stanoveným postupem jeho práva u nezávislého a nestranného soudu. Rovněž tak jím uplatněná věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti tak, aby se mohl vyjadřovat ke všem prováděným důkazům.

Za takto konstatovaných skutečností byl nucen Ústavní soud ústavní stížnost podle odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu

`t I

V Brně dne 17.2. 1998