Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 239/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci navrhovatele V.V., zastoupeného JUDr. B.G., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.4. 1996, č.j. -27, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení návrh odmítl, neboť se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel ve svém podání napadá usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.4. 1996, č.j. -27 a uvádí, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28.8. 1995, č.j. -12, byl zamítnut jeho návrh na zápis stěžovatele jako fyzické osoby do obchodního rejstříku s tím, že přes výzvu soudu neodstranil vady návrhu.

Proti tomuto usnesení obvodního soudu podal stěžovatel odvolání. Za podané odvolání bylo usnesením téhož prvostupňového soudu uloženo stěžovateli zaplatit soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Rovněž proti tomuto usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3.10. 1995, č.j. SPZ A 34570/95-21, podal stěžovatel odvolání s odůvodněním, že soudní poplatek ve stejné výši již uhradil za podaný návrh na

1

zápis do obchodního rejstříku. V odůvodnění pak uvedl, že mu nemůže být vyměřen poplatek za řízení, když návrh na zápis do obchodního rejstříku je zpoplatněn pouze za uvedený úkon.

Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30.4. 1996, č.j. -30, bylo zrušeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na zápis do obchodního rejstříku, když odvolací soud pro zamítnutí návrhu neshledal důvod. Zároveň však odvolací soud usnesením ze dne 30.4. 1996, č.j. -27, potvrdil usnesení prvostupňového soudu o uložení povinnosti stěžovateli zaplatit soudní poplatek v částce 3 000 Kč za podané odvolání.

Stěžovatel se domnívá, že napadeným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu, zakotvené v a došlo i k porušení č1.11 odst.5 d, podle kterého daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.

Z usnesení Vrchního soudu v Praze napadeného ústavní stížností soudce zpravodaj zjistil, že odvolací soud konstatoval skutečnost, že zahájení řízení na návrh ( podle ) je vždy spojeno s povinností zaplatit soudní poplatek, přičemž zákon nerozlišuje řízení, které je možno zahájit bud' na návrh, anebo bez návrhu, od řízení výhradně zahajovaného na návrh z hlediska poplatkové povinnosti stěžovatele.

Zároveň zdůrazňuje, že taxativně vymezené případy osvobození od soudního poplatku jsou uvedeny v ustanovení o soudních poplatcích.

Soudce zpravodaj se ztotožňuje s odůvodněním odvolacího soudu, který ve svém odůvodnění správně odkazuje na příslušná ustanovení zákona o soudních poplatcích, s nimiž je spojena poplatková povinnost v případě podaného odvolání.

2

Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30.4. 1996, č.j. -30, pak vyplývá, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1,.č.j. Firm A 34570/95-12, bylo zrušeno a věc byla vrácena Krajskému obchodnímu soudu v Praze jako soudu věcně příslušnému k dalšímu řízení. Je tedy zřejmé, že o zaplaceném poplatku na zápis do obchodníku rejstříku stěžovatele nebylo ještě s konečnou platností rozhodnuto.

Úvahy navrhovatele o nepřiměřené výši soudního poplatku, vzhledem k nenáročnosti úkonu, považuje soudce zpravodaj za zcela nepodstatné a nehodlá se jimi proto zabývat.

Závěrem lze zdůraznit, že Vrchní soud v Praze se v napadeném rozhodnutí důsledně řídil dikcí a svým usnesením neporušil citované články d.

Jak tedy z výše uvedeného vyplývá, soudce zpravodaj odmítl podanou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 9.2. 1998

3