Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 482/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti společnosti K., zastoupené advokátem JUDr. I.C., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1997, č. j. -337, a sp. zn. , mimo ústní jednání, takto:

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění:

Dne 19. 12. 1997 se na Ústavní soud obrátila včas podanou ústavní stížností společnost K., zastoupená advokátem JUDr. I.C., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1997, č. j. -337, a sp. zn. .

Svou ústavní stížností se navrhovatelka domáhala zrušení výše uvedených usnesení Vrchního soudu v Praze, neboť je považovala za zásah do svých základních práv a svobod ústavně zaručených ustanoveními , , a d a y ČR. Ve výroku stížností napadených usnesení Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že se:

- 1) zrušuje usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1997, č.j. RgB 2370 Firm 41064/97, Firm 62423/97-198, a že se věc vrací soudu prvého stupně k dalšímu řízení a

- II) zrušuje usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1997, č.j. RgB 2370/10 Firm 44872/97, Firm 48653/97-198, Firm 48655/97, Firm 59591/97199, a že se věc vrací soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Z tohoto důvodu je podání ústavní stížnosti nepřípustné. Řízení pokračuje před Krajským obchodním soudem v Praze a teprve po jeho ukončení pravomocným rozhodnutím po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, bude podání ústavní stížnosti přípustné.

Podle ustanovení ti 75 odst. 1 . o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Vrchní soud v Praze sice pravomocně rozhodl, avšak řízení dále pokračuje. Stěžovatelce ,jsou proto k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro ni nepříznivému

rozhodnutí.

Jestliže se stěžovatelka dovolává výjimky z tohoto ustanovení, kterou obsahuje ustanovení ti 75 odst. 1 písm. a) , tak je třeba konstatovat již vícekrát opakované stanovisko ustálené judikatury ústavního soudu, podle kterého funkcionálně jako "soudní orgán ochrany ústavnosti" podle y ČR není další soudní instancí. Proto není oprávněn hodnotit a přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů, pokud jejich rozhodovací činností současně nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod ve smyslu písm. d) y ČR. Jestliže obecný soud zhodnotil postup soudu nižší instance z jakéhokoli důvodu jako nesprávný, zrušil jej a vrátil k dalšímu řízení, jsou stěžovatelce zaručena její ústavní a další práva.

K opačnému postupu by Ústavní soud mohl sáhnout, a tím zasáhnout do řízení před obecnými soudy, jen tehdy, kdyby stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele. Tyto podmínky jsou jen výjimečně splněny v situaci, kdy byla v předchozím řízení výrazně porušena některá z podstatných náležitostí demokratického právního státu, věc má celospolečenský nebo mezinárodní dosah z hlediska mezistátních vztahů ČR (věci voleb, státního občanství, práva obcí na samosprávu, zrušení neústavního zákona) a stěžovatel nemá naději na dosažení řešení běžnými procesními prostředky, když je nevyčerpal nebo nemohl ze závažného důvodu vyčerpat a rozhodnutí bude mít obecné důsledky. Tyto podmínky v daném soukromoprávním sporu splněny nejsou.

Podle ti 43 odst. 1 písm. f) , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jeli podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. února 1998

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu