Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 11/98

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky JUDr. ing. M. M., správkyně konkurzní podstaty P., a. s.., zastoupené JUDr. I. M., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. října 1997, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka napadá svou ústavní stížností usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 10. 1997, sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto o odvolání proti rozhodnutí Krajského obchodního soudu v Praze, v části, týkající se výroku o náhradě nákladů řízení, a požaduje jeho zrušení. Navrhovatelka vytýká obecným soudům nesprávný výklad a aplikaci některých ustanovení vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Podle stěžovatelky došlo tímto nesprávným výkladem a aplikací k porušení základního práva advokáta, zastupujícího navrhovatele, zakotveného v d, podle něhož mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci. Dále došlo k porušení Všeobecné deklarace práv, Mezinárodního

1

paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Konečně podle navrhovatelky došlo i k porušení d, jímž je zaručeno právo na právní pomoc v řízení před soudy, a to od počátku řízení. Zároveň s podanou ústavní stížností navrhla navrhovatelka zrušení části citované

Ústavní soud zkoumal v případě této ústavní stížnosti zejména otázku aktivní legitimace k podání návrhu. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že návrhem k Ústavnímu soudu lze napadat jen porušení konkrétního ústavně chráněného práva fyzické nebo právnické osoby, které se bezprostředně tyká stěžovatele, a tudíž nelze předložit ústavní stížnost ve prospěch třetí osoby. Pokud navrhovatelka namítá porušení d a dále Všeobecné deklarace práv a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, tykají se tyto námitky advokáta zastupujícího navrhovatelku v soudním řízení. V tomto směru nezbylo než odmítnout ústavní stížnost jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu.

Ve vztahu k namítanému porušení d, jež by se mohlo týkat samotné navrhovatelky, Ústavní soud žádné porušení neshledal. Poskytnutí právní služby nebylo bráněno a vlastní právní

služba byla také uskutečněna. Proto v této části se jeví návrh jako zjevně neopodstatněný.

Z výše uvedených důvodů proto ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení a d) , návrh odmítl.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost: byla odmítnuta, Ústavní soud se nezabýval návrhem na zrušení části ustanovení , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.

Poučení : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 26. ledna 1998

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu