Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
29577.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 462/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatelů B.G. a S.Š., obou právně zastoupených advokátkou JUDr. D.Ř., proti rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 4. 1997, čj. 11 C 146/94 - 101, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 1997, čj. 23 Co 484/95 - 117,
t a k t o
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 27. 11. 1997, které došlo Ústavnímu soudu dne 8. 12. 1997.
Stěžovatelé napadají rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 9. 4. 1997, Čj. 11 C 146/94 - 101, ve výroku v bodě V. a VI., a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 18. 9. 1997, čj. 23 Co 484/95 - 117, kterým byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.
1
Napadenými. výroky bylo rozhodnuto okresním soudem:
"V. Žalobci B.G. a S.Š. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami polovinu nákladů řízení v částce Kč 11 310,50 do 15 dnů od právní moci rozhodnutí., přičemž splněním povinnosti jednoho z žalobců zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalobce.
VI. (nesprávně označen jako IV.) Žalované Lesy ČR, s. P., H.K., jsou povinny zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbrami polovinu nákladů řízení ve výši Kč 11 310,50 do 15 dnů od právní moci rozhodnutí."
Krajský soud pak formuloval své rozhodnutí takto:
"Rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o náhradě nákladů řízení státu stanovením povinnosti žalobcům zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Příbramí částku Kč 11 310,50 společně a nerozdílně se potvrzuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.."
Stěžovatelé v ústavní stížnosti polemizují se závěry obou soudů a vytýkají jim nesprávné použití § 142 odst. 2 , § 148 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jakož i ustanovení § 10 odst. 2 a odst. 3 zákona o půdě. Dospívají k závěru, že tím došlo k porušení jejich ústavně zaručeného práva uvedeného v čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, jakož i obecné zásady spravedlivého procesu.
K předloženému návrhu musel soudce zpravodaj konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví a neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí orgánů veřejné moci. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústav y České
2
republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti a zabývá se rozhodnutím obecných soudů, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy, zejména tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobo d a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V tomto případě nebylo zjištěno, že by soudy vybočily z mezí zásad spravedlivého procesu ve smyslu výše uvedených článků, protože bylo dodrženo právo domáhat se stanoveným postupem práva u nezávislého a nestranného soudu. Rozsah práva na spravedlivý proces nelze vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům.
Ústavní soud ve své úloze ochrany ústavnosti se nezaměřuje ani na eventuální porušení běžných práv fyzických a právnických osob, chráněných např. občanským soudním řádem , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR. Ani takové porušení v tomto případě nebylo zjištěno. Pokud jde o namítané porušení ustanovení čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d, je třeba uvést, že takový odkaz není případný. Muselo by dojít k újmě na právech pro uplatňování základních práv a svobod, což v daném případě nepřichází v úvahu. Neexistuje ústavně garantované právo, týkající se výše náhrady nákladů řízení, naopak občanský soudní řád věnuje nákladům řízení celou hlavu třetí a o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu, obvykle v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 o. s. ř).
Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavních práv stěžovatelů, byl soudce zpravodaj nucen bez přítomnosti účastníků řízení mimo ústní jednání svým usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, návrh ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněný odmítnout.
3
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. ledna 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu
4