Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 429/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stěžovatelů M.L. a ing. K.L., obou zastoupených advokátem JUDr. J.N., o návrhu ústavní stížnosti proti rozhodnutí. Okresního úřadu - pozemkového úřadu v J.H. ze dne 10. 4. 1997, čj. PÚ 111/177/97-10/STE, a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 9. 1997, sp. zn. ,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 10. 11. 1997.

Stěžovatelé napadají rozhodnutí Okresního úřadu -pozemkového úřadu ze dne 10. 4. 1997, čj. PÚ 111/177/97-10/STE, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 9. 1997, sp. zn. , kterými bylo rozhodnuto, že stěžovatelé

1

nejsou vlastníky nemovitostí v katastrálním území D.R., tj. u pozemků v rozhodnutích výslovně uvedených.

V odůvodnění návrhu ústavní stížnosti stěžovatelé vesměs opakují argumentaci uplatněnou již v průběhu řízení a vytýkají oběma orgánům zejména nesprávné hodnocení důkazů, kterými tyto orgány odůvodnily svá rozhodnutí. Z textu podání stěžovatelů vyplývá, že se domnívají, že bylo porušeno jejich ústavní právo vlastnit majetek a právo na ochranu tohoto vlastnictví. Dále namítají, že podle měl správní orgán nařídit ústní jednání, vyžaduje-li to povaha věci a přispěje-li to k jejímu objasnění; měl tak učinit zejména při slyšení svědků. Tak došlo údajně k porušení jejich ústavních práv, pokud jde o rovnost před zákonem.

K návrhu je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tato činnost není zaměřena na eventuální porušení běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Ústavní soud se zabývá rozhodnutími obecných soudů jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny zejména ústavní procesní principy, především pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu a 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jinak se nezabývá stanovisky a závěry obecných soudů, a to ani tehdy, kdyby s jejich postupem se sám neztotožňoval.

Ústavní soud nezjistil, že by došlo k porušení výše zmíněného práva na spravedlivý proces, protože stěžovatelé měli

2

možnost podle a d domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu, což učinili svým odvoláním, na jehož základě krajský soud rozhodoval, a měli možnost se veřejného jednání zúčastnit, což zčásti učinili. Rozsah práva na spravedlivý proces nelze vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům.

Pokud jde o namítané porušení vlastnických práv podle d, je třeba konstatovat, že podle uvedeného článku je chráněno vlastnické právo skutečné, již existující, a nikoliv takové, jehož povaha je sporná nebo jehož se stěžovatel teprve domáhá.

Jak z výše uvedeného vyplývá, Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů a nezbylo než návrh ústavní stížnosti pokládat za zjevně neopodstatněný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. ledna 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu

3