Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
29543.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 429/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stěžovatelů M.L. a ing. K.L., obou zastoupených advokátem JUDr. J.N., o návrhu ústavní stížnosti proti rozhodnutí. Okresního úřadu - pozemkového úřadu v J.H. ze dne 10. 4. 1997, čj. PÚ 111/177/97-10/STE, a proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 9. 1997, sp. zn. 10 Ca 249/97 ,
t a k t o
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatelé podali návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 10. 11. 1997.
Stěžovatelé napadají rozhodnutí Okresního úřadu -pozemkového úřadu ze dne 10. 4. 1997, čj. PÚ 111/177/97-10/STE, a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 9. 1997, sp. zn. 10 Ca 249/97 , kterými bylo rozhodnuto, že stěžovatelé
1
nejsou vlastníky nemovitostí v katastrálním území D.R., tj. u pozemků v rozhodnutích výslovně uvedených.
V odůvodnění návrhu ústavní stížnosti stěžovatelé vesměs opakují argumentaci uplatněnou již v průběhu řízení a vytýkají oběma orgánům zejména nesprávné hodnocení důkazů, kterými tyto orgány odůvodnily svá rozhodnutí. Z textu podání stěžovatelů vyplývá, že se domnívají, že bylo porušeno jejich ústavní právo vlastnit majetek a právo na ochranu tohoto vlastnictví. Dále namítají, že podle § 21 odst. 1 správního řádu měl správní orgán nařídit ústní jednání, vyžaduje-li to povaha věci a přispěje-li to k jejímu objasnění; měl tak učinit zejména při slyšení svědků. Tak došlo údajně k porušení jejich ústavních práv, pokud jde o rovnost před zákonem.
K návrhu je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústav y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tato činnost není zaměřena na eventuální porušení běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. občanským soudním řádem , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR. Ústavní soud se zabývá rozhodnutími obecných soudů jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny zejména ústavní procesní principy, především pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jinak se nezabývá stanovisky a závěry obecných soudů, a to ani tehdy, kdyby s jejich postupem se sám neztotožňoval.
Ústavní soud nezjistil, že by došlo k porušení výše zmíněného práva na spravedlivý proces, protože stěžovatelé měli
2
možnost podle čl. 36 a čl. 38 Listiny základních práv a svobo d domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu, což učinili svým odvoláním, na jehož základě krajský soud rozhodoval, a měli možnost se veřejného jednání zúčastnit, což zčásti učinili. Rozsah práva na spravedlivý proces nelze vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům.
Pokud jde o namítané porušení vlastnických práv podle čl. 11 Listiny základních práv a svobo d, je třeba konstatovat, že podle uvedeného článku je chráněno vlastnické právo skutečné, již existující, a nikoliv takové, jehož povaha je sporná nebo jehož se stěžovatel teprve domáhá.
Jak z výše uvedeného vyplývá, Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatelů a nezbylo než návrh ústavní stížnosti pokládat za zjevně neopodstatněný.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, návrh ústavní stížnosti odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. ledna 1998 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu
3