Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 484/97

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.B., zastoupeného advokátkou JUDr. M.H., proti zásahu policistů Okresního ředitelství Policie ČR v P., služby kriminální policie,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že jej dne 2. 3. 1997 zadrželi policisté a při následném výslechu jej fyzicky napadli a vyhrožovali mu. Doznání ke spáchání trestného činu krádeže, které pod nátlakem provedl, prý proto bylo vynuceno. Stejně vynuceno prý bylo i stěžovatelovo doznání následujícího dne, tedy 3. 3. 1997, neboť mu byli opět přítomni stejní policisté, kteří ho předtím fyzicky napadli.

V současné době je proti stěžovateli u Okresního soudu v P. vedeno pod sp. zn. trestní řízení pro trestný čin krádeže. Proto se stěžovatel domáhá vydání nálezu, v němž by Ústavní soud vyslovil, že jednáním policistů ze dnů 2. 3. a 3. 3. 1997 "došlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele. V důsledku toho nesmí být procesní úkon - výslech stěžovatele ze dne 3. 3. 1997 ve věci ČVS: OVV-140/97 ... - použit jako důkaz v řízení před soudem,..., neboť tento je absolutně neúčinný, neboť byl získán nezákonným donucením a hrozbou takového donucení."

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Podmínky tohoto ustanovení jsou v souzené věci splněny.

Stěžovatel namítl, že jeho výslech ve dnech 2. 3. a 3. 3. 1997 byl proveden pod nátlakem, a že je proto "absolutně neúčinný". To koresponduje s ustanovením § 89 odst. 3 trestního řádu, z něhož plyne, že důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení nesmí být v řízení použit. Je však třeba uvážit, že výslech stěžovatele (obžalovaného) je pouze jedním z důkazů, které orgány činné v trestním řízení hodnotí a zejména teprve hodnotit budou. Trestní řízení má stupňovitou výstavbu a vrcholí řízením před soudem, kdy soud rozhoduje o vině a trestu obžalovanému. Proto také posouzení toho, zda byl v dané věci předmětný výslech proveden zákonným způsobem či nikoliv - a zda je tedy v trestním řízení použitelný - přísluší v současné době orgánům činným v trestním řízení (zejména soudu), které hodnotí "důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu" (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Z toho vyplývá, že v konečné fázi je to soud, který má právo a povinnost vyhodnotit všechny provedené důkazy, na základě nichž učiní úsudek v otázce viny případného stěžovatele.

Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost byla podána předčasně, tj. před vyčerpáním všech procesních prostředků ve smyslu citovaného ustanovení V této otázce spatřuje Ústavní soud podstatu věci.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení , o Ústavním soudu].

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. ledna 1998