Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 435/97

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti D.K., zastoupeného advokátem JUDr. V.Š., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1997, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 2. 1997, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 19. 11. 1997 doručena ústavní stížnost, která byla doplněna podáním doručeným dne 20. 1. 1998. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1997, sp. zn. (chybně v ústavní stížnosti uvedena sp. zn. ), kterým byla zamítnuta podle ustanovení § 256 trestního řádu jako nedůvodná odvolání státního zástupce a stěžovatele jako obžalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 2. 1997, sp. zn. . Na základě tohoto rozsudku byl stěžovatel uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 2 trestního zákona a dále trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 1 za použití § 143 tr. zákona a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, se zařazením do věznice s dozorem. Stěžovatel byl zároveň uznán vinným zaplatit poškozenému částku Kč 74 000,-.

Stěžovatel tvrdí, že oběma napadenými rozhodnutími došlo k porušení práva na osobní svobodu a k porušení práva na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě a v přiměřené lhůtě projednána, a proto navrhuje, aby ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadená rozhodnutí zrušena. Stěžovatel zároveň požádal o odložení výkonu trestu.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu (dále jen " "), lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje ( zákona).

Vzhledem k ustanovení tr. řádu nabylo usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1997, sp. zn. , právní moci dne 16. 9. 1997, tj. dnem vyhlášení, neboť se jedná o rozhodnutí, proti němuž nepřipouští další řádný opravný prostředek. Byla-li tedy ústavní stížnost podána podle razítka podací pošty dne 17. 11. 1997 (pondělí), tj. 63. den, stalo se tak po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty. Poslední den lhůty pro případné podání ústavní stížnosti připadl na pátek 14. 11. 1997, nikoli tedy na den 17. 11. 1997, jak nesprávně poukazuje právní zástupce stěžovatele. Ústavní soud připomíná, že kogentní ustanovení zákona neumožňuje prominutí ani prodloužení lhůty pro podání ústavní stížnosti a zejména že toto ustanovení počátek lhůty stanoví speciálním způsobem (lhůta počíná dnem práva moci, nikoli, jak je obvyklé, dnem následujícím).

Soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost, která byla podána po lhůtě stanovené pro její podání, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj