Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 479/97

IV. US 479/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti K.P., zastoupeného advokátem JUDr. J.J., proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu ze dne 9.10.1997, sp. zn. 657/97-3152,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 19.12.1997 doručena ústavní stížnost, směřující proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu ze dne 9. 10. 1997, sp. zn. 657/97-3152, a to v té části výroku citovaného rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno návrhu stěžovatele na vydání domu čp. 328 se st. p.č. 306 v k.ú. P. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím rozhodovalo Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad, jako orgán odvolací, o přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu B., pozemkového úřadu, ze dne 29.1.1997, čj. PÚ-5594/92-SI/l, kterým byl zamítnut návrh stěžovatele na vydání domu čp. 328 se st.p.č. 306 a přilehlými zahradami p.č. 132/2 a p.č. I32/3 v k.ú. P.

Stěžovatel uvádí, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím bylo kráceno jeho ústavní právo zakotvené v 1 odst. 1 d, neboť správní orgány nesprávně vyložily příslušná ustanovení V ústavní stížnosti polemizuje s právními závěry vyslovenými v napadeném rozhodnutí ohledně charakteru předmětných nemovitostí, které stěžovatel považuje - na rozdíl od ve věci rozhodujících správních orgánů - za zemědělský majetek ve smyslu 1 , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen zákon o půdě).

2

Z obsahu ústavní stížnosti a k ní připojeného výše citovaného rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, bylo zjištěno, že stěžovatel uplatnil u Okresního úřadu B., pozemkového úřadu, nárok na vydání předmětných nemovitostí, a to jako vnuk jejich původního vlastníka. Okresní úřad B., pozemkový úřad, návrhu na vydání shora uvedených nemovitostí nevyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání k Ministerstvu zemědělství - Ústřednímu pozemkovému úřadu, a to, jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí napadeného ústavní stížností, v souladu s poučením obsaženým v prvoinstančním rozhodnutí. Z obsahu odůvodnění bylo dále zjištěno, že Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový Úřad, za situace, kdy dospělo k závěru, že v případě domu p. 328 v k.ú. P. se .jedná nepochybně o majetek, který nesplňuje znaky podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona o půdě, prvoinstanční rozhodnutí v té části výroku, jímž byl zamítnut nárok stěžovatele na vydání domu čp. 328 se st.p.č. 306 v k.ú. P., potvrdilo. Tento svůj postup odůvodnilo Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad, odkazem na § 17 odst. 6 zákona o půdě, podle kterého je kompetentní rozhodnout v pochybnostech o charakteru majetku v tom smyslu, zda se na něho vztahuje či nevztahuje zákon o půdě.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel při hájení svých práv před orgány veřejné moct postupoval v souladu s poučením, obsaženým v prvoinstančním rozhodnutí, podle něhož bylo do zamítavého rozhodnutí připuštěno odvolání k Ministerstvu zemědělství - Ústřednímu pozemkovému úřadu, a toto o něm rozhodlo způsobem výše popsaným, nezbylo při posouzení obsahu ústavní stížnosti než vyjít z této skutečnosti (byt' lze mít pochybnosti o správnosti takového postupu s ohledem na obsah § 9 odst. 6 zákona o půdě). V této souvislosti je třeba upozornit na problematičnost argumentace Ministerstva zemědělství - Ústředního pozemkového úřadu, jako odvolacího orgánu, které své potvrzující rozhodnutí opírá o zákona o půdě. K rozhodování podle tohoto ustanovení v pochybnostech, zda se jedná o nemovitosti, na které se vztahuje zákon o půdě, je sice podle zákona ČNR č. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, v platném znění, příslušné Ministerstvo zemědělství - Ústřední pozemkový úřad, to však v řízení, v němž rozhoduje jako prvoinstanční orgán.

Výše naznačenou problematickou procesní situaci však za stavu, kdy stěžovatel ústavní stížností brojí proti rozhodnutí, týkajícího se restituce podle zákona o půdě, když toto celé řízení bylo vedeno v režimu , bylo třeba řešit s ohledem na odst. l , o Ústavním soudu, podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Stěžovatel sice, jak Ústavní soud zjistil dotazem u Vrchního soudu v Praze, podal proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Ústřednímu pozemkovému úřadu (které není ze správního přezkumu vyňato), správní žalobu, o této však doposud nebylo rozhodnuto. Za této situace musela proto být ústavní stížnost stěžovatele jako nepřípustná ( odst. I ) podle ustanovení odst. I písm. f) odmítnuta .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 1998

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj