Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 383/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci návrhu stěžovatelky V.K., právně zastoupené advokátem JUDr. B.G., proti rozsudku Okresního soudu Plzeň - jih, čj. , z 25. 3. 1997 a Krajského soudu v Plzni, čj. , ze dne 11. 6. 1997, za vedlejší účasti ZD B., t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelka se prostřednictvím svého právního zástupce obrátila na Ústavní soud ČR s ústavní stížností proti výše naříkaným rozhodnutím obecných soudů s tím, že výše zmíněnými rozhodnutími zamítly obecné soudy návrh stěžovatelky na uložení povinnosti vedlejšímu účastníku - žalovanému ZD B. se sídlem v N., v řízení před obecnými soudy - zaplatit žalobkyni částku 491.465,50 Kč s přísl.

Ústavní stížnost, došlá Ústavnímu soudu dne 13. 10. 1997, vykazovala závažné vady, byt' byla podána advokátem, JUDr. B.G. Nebyla datována - soud může jen z původního listu eventuálně dovozovat, že datem jejího sepsání je den 10. 10. 1997 - v ústavní stížnosti nebylo nikterak zmíněno, natož odůvodněno; jaké ústavní právo stěžovatelky a jakým způsobem bylo porušeno. V ústavní stížnosti nebylo doloženo, kdo je účastníkem řízení a nebyl doložen dostatečný počet stejnopisů ústavní stížnosti, jak vyžaduje , o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto vyzval navrhovatelku k odstranění vad přípisem ze dne 25. 11. 1997. Na tento přípis reagoval včas právní zástupce navrhovatelky tím, že dodatečně označil účastníka a vedlejšího účastníka řízení a označil jako důvod ústavní stížnosti stěžovatelky porušení y, , a odst. 3d. Současně právní zástupce navrhovatelky doložil ve dvou dalších vyhotoveních stejnopisy ústavní stížnosti. Dlužno ovšem konstatovat, že tyto stejnopisy jsou podány každý na čtyřech listech, z nichž 2 listy jsou takřka zcela nečitelné. Kvalita zpracování právní stížnosti právním zástupcem je přinejmenším zarážející; v dané situaci lze říci, že byly odstraněny vady podání, jak to bylo požadováno v přípise ústavního soudu ze dne 25. 11. 1997.

V daném případě Ústavní soud může pouze konstatovat, že přístup právního zástupce je natolik nedbalý, že právní vady podání, tak jak to vyžadoval ústavní soud ve svém přípisu ze dne 25. 11. 1997, odstraněny nebyly. Stejnopisy ústavní stížnosti jsou natolik nečitelné a současně neurčité, že je nelze předložit účastníkům řízení k vyjádření.

Ve snaze nepoškodit navrhovatelku ústavní stížnosti pouze pro porušení formálních náležitostí zkoumal Ústavní soud i obsahovou stránku ústavní stížnosti. Samotné odůvodnění porušení základních práv a svobod obecnými soudy pak Ústavní soud shledal jako pouhou polemiku s rozhodnutími obecných soudů. V ústavní stížnosti navrhovatelka pouze opakuje svá tvrzení, která uplatnila před soudy, s nimiž se obecné soudy postupně vypořádaly. Současně předestírá vlastní názor na rozhodnutí věci a domáhá se, aby z tohoto pohledu byly napadené rozsudky přezkoumány Ústavním soudem. Ve svých důsledcích se jedná o návrh na další přezkoumání věci v "další instanci", když se svými názory a požadavky v řízení před obecnými soudy neuspěla.

Ústavní soud - jak bylo mnohokráte uvedeno v jeho rozhodnutích - není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, ledaže by obecné soudy postupovaly v rozporu s hlavou pátoud zakotvující "Právo na soudní a jinou právní ochranu".

Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace při řešení konkrétních případů jsou proto záležitostí soudů, které jsou součástí soudní soustavy ve smyslu y ČR.

Ústavní soud v tomto smyslu dospěl k závěru, že navrhovatelce nebylo porušeno její ústavní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu ve smyslu d. Jejím případem se soud zabýval a ve věci rozhodl.

Pokud jde o aplikaci d, nutno uvést, že neúspěch v soudním sporu nelze sám o sobě považovat za porušení uvedeného ustanoveníd.

Podle písm. c) , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 16. ledna 1998