Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 198/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele Š., zastoupeného JUDr. L.V., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 1997, čj. - 75,

t a k t o

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 2. 6. 1997, označeným jako ústavní stížnost.

Stěžovatel napadá usnesení. Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 1997, čj. - 75, kterým bylo potvrzeno usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 20. 1. 1995, čj. - 65, v částech výroku, v nichž bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a že se žalobci vrací soudní poplatek ve výši Kč 74 652,--. Nesprávnost postupu soudu spatřuje v tom, že v případě jeho žaloby proti

1

První B.S., Brno soudy nesprávně aplikovaly na jeho žádost o vrácení soudního poplatku ustanovení a Proti stanovisku soudu namítá jednak nepřípustnou retroaktivitu, jednak rozpor s d.

K návrhu je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Ústavní soud je podle y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tato činnost není zaměřena na eventuální porušení běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Ústavní soud se zabývá rozhodnutími obecných soudů jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny zejména ústavní procesní principy, především pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu a 2, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jinak se nezabývá stanovisky a závěry obecných soudů, a to ani tehdy, kdyby se jejich postupem se sám neztotožňoval.

Podstata ústavní stížnosti je spatřována v tom, že pravomocným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze bylo zasaženo do ústavních práv stěžovatele, plynoucích z d. Stěžovatel však bližší zdůvodnění údajného zásahu do svých ústavních práv neuvádí. V této souvislosti stěžovatel však uvádí., že Krajský soud v Ostravě dospěl k jinému, podle jeho názoru správnému rozhodnutí a odvolává se i na stanovisko občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR.

2

Ústavní soud nejprve zjišťoval, zda soudy neporušily resp. d, týkající se spravedlivého procesu. Nezjistil však takové porušení práv stěžovatele, ani porušení jiných ústavních práv. Neshledal ani důvod, z něhož by mělo být vyhověno návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který své právní stanovisko řádně odůvodnil a opřel o platné znění zákona. Proto i odvolání na d, který stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, je pro tento případ nepoužitelné. Pokud však stěžovatel dospěl k názoru, že jiný soud rozhodl jinak a lépe, je třeba uvést, že , o soudech a soudcích, v paragrafech 28 a 29 stanoví, že zákonnost rozhodování soudů zajišťuje Nejvyšší soud ČR, který sleduje pravomocná rozhodnutí soudů a v zájmu jednotného rozhodování zaujímá stanoviska, zejména když některá právní otázka vyžaduje sjednocení výkladu.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nezjistil porušeníy ČR anid, a že vyplynulo, že jde jen o rozdílný výklad , o soudních poplatcích, a jeho novely č. , musel Ústavní soud považovat návrh ústavní stížnosti za návrh, k jehož projednání není příslušný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků řízení, svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 1998 JUDr. Vladimír Paul

Soudce Ústavního soudu