Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 391/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 2. prosince 1997 ve věci ústavní stížnosti 1) ing. P.W., 2) P.W., obou zastoupených advokátem JUDr. J.P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 6. 1997, čj. -44, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 18. 10. 1996, čj. -25,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatelé uvádějí, že jimi došlo k porušení jejich ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces a dále k zásahu do u chráněného práva na nedotknutelnost vlastnictví. V důsledku napadených rozhodnutí stěžovatelé nedosáhli vyklizení bytu v domě, který je v jejich vlastnictví a jsou nuceni trpět stav, kdy nájemník, ačkoli řádně neplatí nájemné, bydlí v domě i nadále. Z uvedených důvodů navrhují proto, aby výše uvedené rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny.

2

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 9 Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé podali dne 19. 5. 1995 u tohoto soudu žalobu na přivolení k výpovědi z nájmu bytu bez bytové náhrady, přičemž tvrdili, že žalovaní jako nájemci neplatí za pronajatý byt řádně nájemné po dobu delší než 3 měsíce [ ] a podle nemají právo na bytovou náhradu. Obvodní soud pro Prahu 9 napadeným rozsudkem žalobu zamítl, neboť podle jeho názoru ze strany nájemců nedošlo k hrubému porušení jejich povinností, neplatili-li měsíčně na nájemném méně pouze 6,- Kč. Městský soud v Praze k odvolání stěžovatelů rozsudek soudu prvého stupně ve věci samé potvrdil, když dospěl k závěru, že postup stěžovatelů vzhledem k ustanovení odporuje zásadám odpovídajícím vztahům mezi pronajímatelem a nájemcem bytu, upraveným v .

Z ústavního principu nezávislosti soudu (článek 82 y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů ( ). Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují, jak se v posuzované věci stalo, podmínky dané ustanovením , nespadá do pravomoci Ústavního soudu hodnotit hodnocení důkazů těmito soudy. Navíc závěry, k jakým dospěly obecné soudy, jeví se po zvážení všech určujících skutečností jako zcela adekvátní, neboť plně reflektují význam v této věci konkurujících zájmů, z nichž zájem na zachování stávajícího nájemního poměru s ohledem na vcelku zanedbatelnou výši nedoplatku nájemného a konstatované nedostatky ve vyúčtování plateb na straně stěžovatelů se jeví i z hlediska principu spravedlivého procesu jako naléhavější.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 2. prosince 1997

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj