Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 238/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci ústavní stížnosti 1) Ing. J.J., 2) J.J., 3) V.D., 4) M.S., 5) V.B., 6) B.M., 7) P.V., 8) Ing. K..J. a 9) Ing. L.J., všichni zastoupeni advokátem JUDr. P.R., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. , ve spojení s rozhodnutím Okresního pozemkového úřadu v P., ze dne 21. 12. 1993, sp. zn. Poz. ú. 1070/91 /W-Hu-1, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelé namítají neústavnost výše uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu s tím, že byl porušen ,2 d (dále jen " "), a 2 y a y s tím, že postavení navrhovatelů před soudem nebylo rovnocenné a o jejich právu nebylo spravedlivě a v souladu se zákonem rozhodnuto.

Za účelem správných zjištění si Ústavní soud vyžádal spis Ústavního soudu

, spis Krajského soudu v Ostravě a vyjádření Krajského soudu v Ostravě v téže věci a po jejich přezkoumání dospěl k tomuto závěru:

Tvrzení stěžovatelů, že shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 5. 1996, čj. -34, byla porušena jejich práva zaručená v až 4 a ,2 a y, neshledává Ústavní soud za právně opodstatněné.

Po provedeném šetření se Ústavní soud ztotožnil s názorem Krajského soudu v Ostravě v tom, že krajský soud svým postupem neporušil ,2 a y, neboť stěžovatelům nebyla odňata možnost domáhat se stanoveným postupem svého

práva u soudu ani znemožněno obrátit se na soud, aby přezkoumal rozhodnutí orgánu veřejné správy; stejně tak nebyla dle Ústavního soudu porušena rovnost účastníků řízení.

Podstatou ústavní stížnosti, jak vyplývá z celého jejího obsahu, je požadavek, aby ústavní soud jako instance nadřízená krajskému soudu, přezkoumal napadené rozhodnutí. Taková pravomoc Ústavnímu soudu ve smyslu ust. y nepřísluší.

Nálezem Ústavního soudu,

sp. zn.

, bylo rozhodnuto o stížnosti stěžovatelů ohledně téhož restitučního nároku v tom, že Ústavní soud shledal porušení práv stěžovatelů v rozhodnutí obecných soudů v jednání v rozporu s ust. f ve spojení s 1 odst. 2 tím, že bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.

Jak Ústavní soud zjistil ze spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , krajský soud, vázán právními závěry obsaženými v citovaném nálezu Ústavního soudu, provedl jednak jednání na místě samém a poté nařídil ještě ústní jednání a na základě takto provedeného řízení ve věci znovu rozhodl. Tím odstranil vytýkaná porušení práv stěžovatelů.

V pravomoci Ústavního soudu není hodnotit provádění důkazů obecnými soudy, ani právní interpretace ve věci, pokud nedošlo takovým postupem k porušení ústavně zaručených práv a svobod. Takové porušení v daném případě Ústavní soud neshledal. Podstatou případu je totiž v dané chvíli již jen otázka možného porušení a 4 y. Dle ustálené judikatury Ústavního soudu je ochrana vlastnického práva, zaručená v citovaném ustanovení y, chápána především jako ochrana existujícího vlastnického práva a nikoliv jako ochrana nároku, o němž má být v soudním řízení rozhodnuto. Jiný přístup by znamenal nepřípustný zásah do rozhodování obecných soudů, ke kterému nemá Ústavní soud pravomoci.

Krajský soud rovněž svým postupem neporušil ust. , 2 a y, protože stěžovatelům nebyla odňata možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u soudu ani znemožněno obrátit se na soud, aby přezkoumal rozhodnutí orgánu veřejné správy. Stejně tak nebyla porušena rovnost účastníků řízení před soudem.

Dle , o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 1997

Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu