Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 335/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti R.K., zastoupeného Mgr. T.P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.9. 1996, č.j. 1 To 133196, t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj podle ustanovení návrh odmítl, neboť podaný návrh je zjevně neopodstatněný.

Stěžovatel napadá ústavní stížností usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.9.1996, sp. zn. , kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě podle ustanovení § 148 odst.1 písm.c) tr.ř. Usnesení soudu I. instance zamítlo žádost obviněného (nyní stěžovatele) podle § 72 odst.2 tr.ř. o propuštění z vazby, neboť podle názoru tohoto soudu i nadále trvají důvody vazby stanovené podle § 67 písm.a), písm.c) tr.ř.

Z napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci soudce zpravodaj zjistil, že stěžovatel byl vzat do vazby v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. dne 10.11. 1995.

1

Proti citovanému usnesení si podal stěžovatel stížnost, která byla napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze jako nedůvodná zamítnuta.

Z odůvodnění tohoto usnesení je pak zřejmé, že stěžovatel argumentoval shodně jak ve stížnosti napadající usnesení Krajského soudu v Ostravě, tak i v ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci. Odvolací soud se zabýval z titulu dodržení omezeného revizního principu trestního řízení zákonnosti a správnosti celého předchozího řízení a konstatoval, že veškeré námitky stěžovatele, směřované proti usnesení soudu I. instance, nejsou důvodné a nemají ani oporu v trestním spise.

Pokud se týká vazebních důvodů [ § 67 písm.a), písm.c) tr.ř.] shledal vrchní soud tyto důvody, vzhledem k závažnosti spáchané trestné činnosti a dále ke skutečnosti, že stěžovatel se před svým vzetím do vazby nezdržoval v místě svého bydliště a byl zadržen mimo území ČR, za naprosto opodstatněné.

Jak z podané ústavní stížnosti, tak i z napadeného usnesení vyplývá, že proti stěžovateli je u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn , vedeno další trestní řízení, a to ve věci skutkově totožné ( § 250 odst.1, odst.4 tr.ř.), takže je na místě obava z hrozícího pokračování v trestné činnosti stěžovatele.

Jestliže nyní stěžovatel brojí svým podáním proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci, považuje ústavní stížnost pouze za možnost jak v zákonné lhůtě znovu napadat usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10.11. 1995, sp. zn. . Podaná ústavní stížnost tak zjevně nekoresponduje s výrokem napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, neboť tento soud pouze přezkoumával stížnost navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, odůvodňující další setrvání navrhovatele ve vazbě podle § 67 písm.a), písm.c) tr.ř., když žádost o propuštění z vazby podaná stěžovatelem byla zamítnuta.

2

Soudce zpravodaj znovu konstatuje, že Ústavní soud není přezkumným ani dozorovým orgánem nad činností obecných soudů a není tedy ani vázán omezeným revizním principem dle tr.ř., který by jej zavazoval přezkoumávat veškeré procesní úkony v trestním řízení vedeném proti stěžovateli. Takový postup by byl nežádoucí ingerencí do činností obecných soudů, neboť by tím došlo k narušení principu nezávislosti soudů.

Vzhledem k tomu, že soudce zpravodaj z podané ústavní stížnosti a rovněž napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci nezjistil porušení č1.8 odst.5 d, byl nucen podanou stížnost jako nedůvodnou odmítnout.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 8.12. 1997