Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 421/97

-7 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky R.K., t a k t o :

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění

Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu dne 7. listopadu 1997, se stěžovatelka domáhala přezkoumání rozsudku Okresního soudu v Plzni-městě ze dne 23. září 1996, sp. zn. , jímž byla zamítnuta její žaloba, odvolávající se na Uvedla, že rozsudek se opíral pouze o tvrzení žalovaného, který odmítal existenci výzvy k vydání nemovitosti, a proto jej považuje za nespravedlivý. Po výzvě Ústavního soudu k odstranění vad návrhu, obsahující poučení o nezbytnosti zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem ( ) a také odkaz na ustanovení a , dle nichž k ústavní stížnosti musí být připojena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, je stížnost nepřípustná, sdělila Ústavnímu soudu, že odvolání proti rozsudku soudu I. stupně nepodala pro nemoc, kterou prodělala v odvolací lhůtě. Poukázala na možnost přijetí ústavní stížnosti podle , plnou moc k zastoupení advokátem nepředložila.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna tato podmínka, jestliže svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem stížnosti, došlo [ , , 2 písm. a) ].

-8

Z obsahu stížnosti, dokladu o jejím odeslání Ústavnímu soudu, rozsudku Okresního soudu Plzeň-město č. j. -36 bylo zjištěno, že stížností napadený rozsudek byl vyhlášen 23. září 1996, odvolání proti němu nebylo podáno. Je nepochybné, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, když odvolání nepodala, a pokud poukazuje na onemocnění, které prodělávala v odvolací lhůtě, pak je nutno uvést, že podle § 58 obč. soudního řádu měla stěžovatelka možnost podat návrh na prominutí zmeškání lhůty k odvolání, přičemž pro takový návrh je dána lhůta do 15 dnů po odpadnutí překážky, pro níž lhůtu dodržet nemohla. I kdyby bylo možno posuzovat návrh jako stížnost přesahující svým významem vlastní zájmy stěžovatelky, a tedy neodmítnout ji pro nesplnění podmínky vyčerpání všech procesních prostředků, pak stěžovatelka stížnost k Ústavnímu soudu podala po jednoroční lhůtě, stanovené v , rozsudek Okresního soudu v Plzni-městě č. j. -36 byl vyhlášen 23. září 1996, stížnost byla podána k doručení Ústavnímu soudu až dne 7. listopadu 1997.

S ohledem na uvedená zjištění a citovaná právní ustanovení byl návrh, jako nepřípustný, ve smyslu odmítnut. Pro odmítnutí svědčí i nesplnění povinnosti účastníka být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem [ , citovaného zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 10. prosince 1997

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

2