Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 315/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele J.K., zastoupeného advokátem Mgr. J.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 16. 4. 1997, čj. - 66, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. 11. 1996, čj. - 37, a doplňujícím rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 27. 1. 1997, čj. - 57,

t akt o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností ze dne 20. 8. 1997 podal stěžovatel návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 16. 4. 1997, čj. - 66, ve spojení s

rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 8. 11. 1996, čj. - 37, a doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne 27. 1. 1997, čj. - 57. Svůj návrh odůvodnil tím, že došlo k

1

porušení základního práva stěžovatele podle d, tj. práva na spravedlivý proces, a to konkrétně nerespektováním ustanovení , týkajícího se hodnocení důkazů. Stěžovatel argumentoval i ustanoveními Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o lidských právech. Stěžovatel namítal, že ani jeden ze soudů se při svém hodnocení listinného důkazu, tj. potvrzení o vypořádání BSM ze dne 14. 5. 1992, nezabýval ujednáním o tom, že pokud by 40% prodejní ceny předmětného domu v Doksech nečinilo více jak Kč 180 000,--, nemá povinnost další částku doplácet.

Podle y je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti; podle y ČR rozhoduje také o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. Stěžovatel namítal porušení čl.. 37 d. Podle zásad práva a dalších ustanovení upravujících právo na spravedlivý proces se každý může stanoveným postupem domáhat svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

Při projednávání ústavní stížnosti vychází Ústavní soud z principu, že své přezkumné pravomoci vykonává zejména, došlo-li k porušení základního práva nebo svobody, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením, pokud nezjistí, že v řízení před obecnými soudy byly porušeny zejména ústavní procesní principy, tedy především tzv. právo na spravedlivý proces.

2

Pokud je namítáno porušení d, je třeba si uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z d, jakož i z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Právo na spravedlivý proces znamená zajištění práva na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Zásada tzv. volného hodnocení důkazů podle není s tím nijak v rozporu a vychází z nezávislosti moci soudní.

Ústavní soud v postupu soudů namítané porušení d, ani jiných ústavních procesních práv, neshledal a musel proto návrh ústavní stížnosti považovat za zjevně neopodstatněný.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení svým usnesením odmítl návrh ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 1997 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu