Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 252/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele J.J., zastoupeného JUDr. M.R., na zrušení usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 5. 1997, čj. - 106,

t a k t o

Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á

O d ů v o d n ě n í

Ústavní stížností ze dne 11. 7. 1997, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 7. 1997, a k výzvě Ústavního soudu doplněnou přípisem ze dne 28. 8. 1997, podal stěžovatel Ústavnímu soudu návrh na zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 1997, čj. - 106. Uvádí, že v řízení, které bylo ukončeno napadeným rozhodnutím, byly porušeny základní zásady občanského soudního řízení ve smyslu , odst. 1 a 4 a d. Konkrétní porušení spočívá ve faktu, že ve věci dvakrát rozhodoval stejný předseda senátu, jednou při rozhodování jako předseda Vrchního soudu v Praze,

1

podruhé při rozhodování Nejvyššího soudu ČR. Jedná se podle něj o porušení principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.

Při posuzována podané ústavní stížnosti zkoumal Ústavní soud nejdříve, zda ústavní stížnost je přípustná podle ustanovení , o Ústavním soudu. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná posledním dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

V daném případě byl časový průběh soudních řízení podle ústavní stížnosti tento: u Okresního soudu v Pardubicích byl v roce 1992 podán návrh na zahájení řízení o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru stěžovatele proti A., s. p. V prvním stupni u Okresního soudu v Pardubicích byl vynesen rozsudek ze dne 21. 7. 1992, čj. , kterým byl návrh zamítnut. Proti tomuto rozsudku bylo podáno odvolání. Rozsudkem Krajského soudu v Hradci. Králové ze dne 22. 12. 1992, čj. - 49, byl předchozí rozsudek změněn tak, že bylo návrhu vyhověno. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný, tj. A., s. p., odovolání k Vrchnímu soudu v Praze, který rozhodl rozsudkem ze dne 29. 4. 1994, čj. - 63, že rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové se zrušuje a věc se vrací soudu k dalšímu řízení. Krajský soud dále jednal a rozsudkem ze dne 19. 12. 1995, čj. - 83, rozhodl, že rozsudek Okresního soudu v Pardubicích se potvrzuje. Proti tomuto rozsudku stěžovatel podal dovolání, které usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 5. 1997, čj. - 106, bylo odmítnuto.

2

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí o posledním řádném opravném prostředku nabylo právní moci dne 1. 2. 1996, přičemž se jedná o rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 12. 1995, čj. - 83. Ústavní stížnost, která byla podána dne 17. 7. 1997, byla tedy podána opožděně. Navíc v daném případě dovolání podané Nejvyššímu soudu ČR bylo odmítnuto ve shodě s ustanovením a jako nepřípustné a dovolací soud tak učinil bez věcného projednání. Přitom dospěl k závěru, že odvolací soud potvrdil v proběhlém řízení rozsudek soudu prvního stupně a že dovolání v posuzovaném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh jako opožděný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 1997 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu