Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
29409.html
HTML · 0 B
No categories available
I.ÚS 285/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele M.K., zastoupeného advokátem JUDr. PhDr. O.Ch.,
t a k t o
Návrh se o d m í t á
O d ů v o d n ě n í
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 22. 7. 1997 označeným jako ústavní stížnost.
Stěžovatel napadá rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 1997, sp. zn. 8 Co 674/97 - 43, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 25. 11. 1996, čj. 4 C 730/96 - 22, jímž mu bylo uloženo zaplacení dlužné částky ve výši Kč 200 000,-- žalobci J.S. V podstatě polemizuje s dokazováním soudu prvního i druhého stupně, přičemž opakuje, jak vyplývá i z rozsudku krajského soudu, argumenty, které již uplatnil v prvoinstančním i druhoinstančním
1
řízení. Stěžovatel se domnívá, že "...provedené důkazy byly pro rozhodnutí v dané věci nedostatečné a soud tedy nemohl bezpečně posoudit skutečný skutkový stav ...V tomto případě obecné soudy vykročily z mezí zásad spravedlivého procesu dle článku 36 a násl. Listiny základních práv a svobo d a nebylo tedy dodrženo právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu...". Kromě toho stěžovatel namítá i porušení některých ustanovení občanského soudního řádu .
Ve věci je třeba konstatovat - jak již bylo uvedeno v řadě rozhodnutí - že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Ústavní soud je podle čl. 83 Ústav y ČR soudním orgánem ochrany ústavnosti a tato cennost není zaměřena na eventuální porušení běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných např. občanským soudním řádem , pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y ČR. Ústavní soud se zabývá správností hodnocení důkazů obecnými soud jen tehdy, pokud zjistí, že v řízení před nimi byly porušeny ústavní procesní principy, zejména pak tzv. právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobo d a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jinak nepřikročuje k hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval (srov. např. nález
sp. zn. III. ÚS 23/93
).
Jestliže se namítá porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobo d, pak je si třeba z obecného pohledu uvědomit, že rozsah práva na spravedlivý proces, jak vyplývá z Listiny základních práv a svobo d, jakož i z úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, není možné vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení, tj. že by jednotlivci bylo zaručováno přímo a
2
bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům. Právo na spravedlivý proces znamená zajištění práva na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona a v souladu s ústavními principy. Není ani úkolem Ústavního soudu napravovat situaci, kdy stěžovatel v řízení neunesl důkazní břemeno.
Podstata ústavní stížnosti spočívá i v námitce, že nepřipuštěním důkazu provedení účetní prověrky, který považuje stěžovatel za nezbytný, došlo k porušení čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobo d.
Jak bylo zjištěno ze spisu, takový návrh na provedení důkazu byl již vznesen v rámci odvolacího řízení a krajský soud k tomu v odůvodnění uvedl, že "...ani účetní prověrku klubu by souvislost přijatých peněz s půjčkou navrhovatele nemohla být dovozena, a proto takový důkazní návrh nutno hodnotit za nadbytečný...".
Soudní moc, tak jak je konstituována Ústavo u ČR, je svěřena soudům především k tomu, aby ony zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl. 90 odst. 1 ), přičemž soudce je při výkonu své funkce nezávislý a nestranný (č1. 82 odst. 1). Důsledkem nezávislosti soudcovské moci je mimo jiné i to, že obecné soudy jsou při zjišťování skutkového stavu věci vázány toliko zákonem (čl. 95 odst. 1 ), v daném případě - co do důkazní stránky věci - ustanoveními občanského soudního řádu . Pokud jde o dokazování v civilním soudním řízení, občanský soudní řád hovoří o právu vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny (§ 123 ), stvrzuje zásadu tzv. volného hodnocení důkazů (§ 132 ) a především však stanoví, že soud sám rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede (§ 120 ). Povinností soudu je přitom řádně odůvodnit, proč navrhované důkazy provedeny nebyly, což v tomto případě krajský soud učinil.
3
Ústavní soud v postupu soudů namítané porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobo d ani jiných ústavních procesních práv neshledal a musel proto návrh ústavní stížnosti považovat za zjevně neopodstatněný.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení svým usnesením podle ustanovení § 43 odst. 1 písm.` c) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. listopadu 1997 JUDr. Vladimír Paul soudce Ústavního soudu