Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 387/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu české republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.K.,

takto:

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 14. 10. 1997, doručeno Ústavnímu soudu dne 15. 10. 1997, podání označené jako stížnost ve věci přijetí diskriminačního (zákon o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce) a jeho uplatňování v praxi. Z tohoto podání lze dovodit, že navrhovatel napadá ta ustanovení citovaného zákona, která jako podmínku pro poskytnutí jednorázového odškodnění stanoví, že oprávněný subjekt nedosáhl věku 18 let ( cit. zákona). Z podání ústavní stížnosti naopak nevyplývá, že by navrhovatel napadal event. rozhodnutí, která na základě uvedeného zákona byla vydána. Z podání také zřejmě plyne, že se jedná o návrh na zrušení uvedené části citovaného zákona. Návrh na zrušení jednotlivého ustanovení zákona je však podle oprávněn podat ten, kdo podal ústavní stížnost podle tohoto zákona. Uvedené ustanovení znamená, že fyzická osoba svou ústavní stížností napadá pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno její ústavně chráněné základní právo, přičemž k tomuto porušení došlo v důsledku aplikace určitého zákona, který je v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR a teprve za této situace pak může fyzická osoba spolu s ústavní stížností podat i návrh a zrušení zákona nebo jeho části.

1

V předmětné věci však navrhovatel svou ústavní stížností nesměřuje proti konkrétnímu pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci, ale přímo navrhuje zrušení uvedené části zákona. Vzhledem k výše uvedenému však navrhovatel jako fyzická osoba není oprávněn samostatně podat návrh na zrušení zákona nebo jeho části.

S poukazem na zmíněné skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu než návrh a zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 1997

JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu ČR

2