Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
30249.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 307/97
III ÚS 307/97 -12 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelů 1) L.G., 2) Mgr. P.N. a 3) B.A., zastoupených advokátem JUDr. J.V., o návrhu ze dne 18. srpna 1997, t akt o :
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění
Návrhem, podaným ve lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. , se stěžovatelé domáhali přezkoumání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 1997, č. j. 38 Ca 99/96 -36. Uvedli, že podle jejich přesvědčení soud postupoval v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d a nerespektoval zásadu, zakotvenou v čl. 95 odst. 1 Ústav y ČR, podle níž je soudce při rozhodování vázán zákonem. Poukázali na závěr soudu, týkající se převzetí dluhu, hodnocení okolností, za nichž mělo dojít k úhradě kupní ceny panem V. S. ml. a okolností, pro které soud jmenovaného uznal osobu oprávněnou k nemovitostem, k nimž uplatnili sami restituční nárok. Navrhli, aby Ústavní soud výše označený rozsudek Městského soudu v Praze zrušil.
Ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzické nebo právnické osoby, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byly účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní;, právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§ 72 odst. 1 písni. a), § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. ].
Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 38 Ca 99/96 , zejména pak z obsahu rozsudku tohoto soudu ze dne 29. dubna 1997, č. j. 38 Ca 99/96 -36, nebylo zjištěno, že by se soud v předmětné věci dostal do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném řízení a hodnocení důkazů nevyhověl žalobě stěžovatelů, směřující proti rozhodnutí Okresního úřadu P., pozemkového úřadu,
III. ÚS 307/97 -13
ze dne 31. ledna 1996. Městský soud v Praze se s námitkami, které byly v žalobě uplatněny, vypořádal v odůvodnění rozhodnutí a vzhledem k tomu, že stejné námitky jsou obsaženy ve stížnosti navrhovatelů, Ústavní soud na odůvodnění rozsudku odkazuje. Současně je třeba uvést, že Ústavní soud není vrcholeni soustavy obecných soudů, a proto také není oprávněn zasahovat do jurisdikční činností soudů a nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud při ní postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny základních práv a svobo d (čl. 83 Ústav y ČR). Z ústavního principu nezávislosti soudů (čl. 82 Ústav y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, zakotvená v § 132 občanského soudního řádu . Proto, jestliže obecné soudy respektují kautely, dané tímto ustanovením, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sátu neztotožňoval. Toto stanovisko zaujal Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí - např. ve věci
sp. zn. III. ÚS 23/93
, uveřejněné ve Sbírce nálezů a usnesení ve sv. 1, na str. 41, ve věci
sp. zn. III. ÚS 216/95
a v dalších. Tvrzení stěžovatelů, že v řízení před správním orgánem - pozemkovými úřadem - byly průtahy či úvahy o vlivu průtahů a ustanovení § 28b odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. na právní jistotu restituentů byly pro přezkoumání rozhodnutí Městského soudu v Praze bezpředmětné.
Pro výše uvedené rozhodl Ústavní soud tak, jak ve výroku obsaženo, když shledal návrh zjevně neopodstatněnými [§ 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb. ].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. listopadu 1997
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj
2