Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 136/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti D.P., zastoupeného advokátem Mgr. V.B., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, zamítajícímu stížnost stěžovatele proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 11. 3. 1997, sp. zn. , jímž byla žádost stěžovatele o propuštění z vazby zamítnuta, stěžovatel s odvoláním na porušení ; , odst. 2 a d namítá, že od okamžiku sdělení obvinění neexistoval žádný důkaz, který by mohl vést k závěru, že se dopustil trestného činu kladeného mu za vinu, v důsledku čehož neexistoval ani jediný důvod, proč by se měl skrývat, uprchnout nebo ovlivňovat svědky. V této souvislosti zdůraznil předeslané

1

skutečnosti, potvrzující usnesení, kterým bylo trestní stíhání zastaveno. Dále s poukazem na odůvodnění napadeného usnesení namítal, že soud není ve stadiu přípravného řízení oprávněn zaujímat stanovisko k důvodnosti probíhajícího trestního stíhání.

Jak již bylo opakovaně Ústavním soudem konstatováno, Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů a vykonávat přezkumný dohled nad jejich činností, pokud tyto postupují v souladu s obsahem hlavy páté y. Nedostatek takového postupu však z připojeného spisu Okresního státního zastupitelství v Hradci Králové, sp. zn. 1 Zt 12/97, Ústavní soud nezjistil. Naopak, z výsledku předprocesní operativně pátrací aktivity bylo zjištěno, že byl naplněn vyšší stupeň pravděpodobnosti, že stěžovatel spáchal trestný čin zpronevěry dle a 3 písm. c) trestního zákona, a to na základě konkrétně zjištěných skutečností, které se promítly jak do obsahu sděleného obvinění, tak usnesení do vzetí do vazby dle , b) tr. řádu i napadeného usnesení, kterým byla zamítnuta stížnost stěžovatele do usnesení o zamítnutí žádosti o propuštění z vazby. Jinými slovy, teprve v procesním stadiu přípravného řízení na základě aplikace zásad upravených v tr. řádu, zejména odst. 5 a 6 a provedených důkazů, dospěl okresní státní zástupce k závěru, že se nepodařilo prokázat, že skutek, pro který je trestní stíhání vedeno, spáchal obviněný, tj. stěžovatel, a proto bylo také trestní stíhání zastaveno.

Ústavní soud má za to, že o protiústavnost se automaticky nejedná tam, kde trestní stíhání bylo zastaveno nebo kde došlo ke zproštění obžaloby, ale tam, kde by šlo o libovůli nebo o zjevnou absenci všech konkrétně zjištěných skutečností, dokládajících vyšší stupeň pravděpodobnosti spáchání trestného činu. Stěžovatel tedy vychází z nesprávného názoru, pokud napadenému rozhodnutí vytýká, že pro sdělení obvinění neexistovaly žádné důkazy. Stejně tak má Ústavní soud za to, že ani další námitka, týkající se důvodnosti trestního stíhání, zmiňovaná v odůvodnění napadeného usnesení, není dostatečně relevantní z hlediska ústavně právního,

2

3

když jde v zásadě o formulační námitku, týkající se odůvodnění, nicméně reflektující znění tr. řádu. Uvedené skutečnosti jsou natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 14. 11. 1997 soudce zpravodaj

3