Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 136/97

-24

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele S.K., zastoupeného advokátem JUDr. J.M., o návrhu ze dne 22. dubna 1997, t a k t o :

Návrh se o d m í t á.

Odůvodnění

Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky ve lhůtě stanovené v , se stěžovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 1997, sp. zn. . Uvedl, že se domáhal zaplacení náhrady škody proti dvěma žalovaným, i když mu bylo jasné, že pasivně legitimován může být pouze jeden. Jednal tak s ohledem na možnost promlčení nároků. Utrpěl ztrátu na zdraví a pracovní schopnosti v souvislosti s výkonem zaměstnání a přísluší mu hmotné zabezpečení bez ohledu na to, kdo z žalovaných bude dávky poskytovat. Proto je přesvědčen o tom, že rozhodnutí soudu, který mu odmítl odškodnění přiznat, je v rozporu se základními právy občana, s , a s d. Navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, jímž se rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. ledna 1997, sp. zn. , zrušuje.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [ , odst. 2, ].

-25

Z obsahu stížnosti a spisu Okresního soudu v Šumperku sp. zn. bylo zjištěno, že žaloba stěžovatele o Úhradu zvláštního příspěvku a náhradu škody směřovala proti žalovanému 1) B., 2) D. a 3) Z. Soud I. stupně rozsudkem č. j. f '9, ze dne 5. září 1996, zamítl žalobu proti prvému a druhému odpůrci, třetímu, tj. Závodnímu u národního zdraví uranového průmyslu se sídleni v P., uložil povinnost nahradit žalobci částku 136.800,-Kč s příst. Současně soud zastavil řízení v němž žalobce uplatnil proti prvému a druhému Žalovanému nárok na peněžitý důchod ve výši 1.900,- Kč měsíčně a na částku 68.991,- Kč s příst., dále rozhodl o nákladech řízení. Třetí žalovaný podal proti rozsudku, do výroků, které se k němu vztahují, odvolání, odvolání do zamítavé části rozsudku podal žalobce. To odůvodnil opatrností s ohledem na možnost podaní odvolání třetího žalovaného. Současně sdělil, že rozhodnutí soudu pokládá za správné a pokud by rozsudek proti Žalovanému, který byI k úhradě zavázán, nabyl právní moci, lze očekávat disposici s odvoláním, jinak podá jeho podrobné odůvodnění. Z protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 15. ledna 1997 bylo shledáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce po zahájení odvolacího jednání uvedl totéž, co v písemném odvolání, tedy mj. to, že rozsudek soudu 1. stupně považuje za správný. Ani v průběhu jednání své odvolání nedoplnil - neuvedl, v čem spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí, zda v postupu soudu, neuvedl nové skutečnosti či důkazy ( a §i 215 obč. soudního řádu.), odvolací soud pak projednal věc v mezích, ve kterých se odvolatelé domáhali přezkoumání rozhodnutí (5 212 odst. 1 věta prvá obč. soudního řádu). Dále bylo zjištěno, že Krajský soud v Ostravě ve výše označeném rozsudku potvrdil rozhodnuti soudu I. stupně v zamítavých výrocích, týkajících se prvého a druhého žalovaného, rozhodl o nákladech řízení mezi nimi a žalobcem, k odvolání třetího žalovaného výroky jeho se týkající a výroky závislé zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu k dalšímu řízení.

S ohledem na uvedená zjištění byla stížnost, směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn.16 Co 470/96, ze dne 23. ledna 1997, odmítnuta pro její nepřípustnost [ odst. I písm. t) a ) Sb. ]. Pokud jde o stížností napadené výroky, potvrzující rozsudek soudu l. stupně, stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje - v odvolacím řízení tyto prostředky nevyčerpal tak, jak umožňuje a 215 obč. soudního řádu. Pokud jde o výroky zrušující, věc byla vrácena k dalšímu řízení soudu 1. stupně, rozhodnutí o žalobě, směřující proti třetímu žalovanému, nenabylo právní moci, a stěžovatel má k disposici nevyčerpané procesní prostředky k ochraně práva, pokud bude nový rozsudek považovat za rozhodnutí, kterým mu soud potřebnou ochranu neposkytl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 18. listopadu 1997

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj