Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 285/97

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. J.G., zastoupeného advokátem JUDr. M.K., proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. , za účasti Okresního soudu v Kroměříži, zastoupeného předsedou senátu JUDr. K.R., jako účastníka řízení,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 6. 8. 1997 doručena ústavní stížnost, ve které stěžovatel namítá, že s ním nebylo v řízení vedeném před Okresním soudem v Kroměříži pod sp. zn. jednáno jako s poškozeným, když již v přípravném řízení, kdy vypovídal jako svědek, se připojil podle § 43 odst. 2 trestního řádu s návrhem na náhradu škody. Dále pak, jak uvádí v ústavní stížnosti, vypovídal jako svědek u hlavního líčení konaného dne 5. 1. 1995. Z doslechu se pak v polovině července t.r. dozvěděl, že věc má být již rozsouzená v právní moci, a to aniž by byl o této skutečnosti vyrozuměn doručením rozsudku, jak to ukládá a 3 tr. řádu. Stěžovatel je toho názoru, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži bylo zasaženo do jeho ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle d (dále jen " "), a tím, že soud se nevypořádal s jeho nárokem na náhradu škody, byl porušen i y, neboť neměl možnost se vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Stěžovatel proto požaduje, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se zruší rozsudek Okresního soudu v Kroměříži. sp. zn. , ve věci obžalovaného V.K. pro trestné činy podle a 3 písm. b) trestního zákona.

Ústavní soud si vyžádal od Okresního soudu v Kroměříži vyjádření spolu s rozhodnutím, sp. zn. . Předseda senátu ve svém vyjádření ze dne 16. 9. 1997 uvedl, že Ing. J.G. byl vyslechnut vyšetřovatelem Policie ČR, dne 7. 7. 1994 v trestní věci tehdy obviněného V.K. a doslova uvedl, že jeho firmě nevznikla žádná škoda mimo škodu morální. Není tedy pravdou, že by se jmenovaný v přípravném řízení připojoval s nárokem na náhradu škody. Vzhledem k tomu, že Ing. J.G. dle podané obžaloby měl být osobou, která se měla jednáním obviněného V.K. obohatit o částku Kč 300 818,- ke škodě L. a P., a kdy navíc v přípravném řízení uvedl, že jeho firmě škoda způsobena nebyla, byl předvolán k hlavnímu líčení na den 5. 1. 1995 toliko jako svědek, nikoliv jako poškozený. U hlavního líčení uvedl Ing. J.G. vše, co mu o trestné činnosti obžalovaného bylo známo. V průběhu výslechu se ani jednou nezmínil o tom, že by snad jeho firmě byla jednáním obžalovaného způsobena nějaká škoda. Navrhovateli Ing. G., který se jako poškozený nepřipojil s nárokem na náhradu škody, proto rozsudek, který nabyl právní moci dne 23. 3. 1995, zasílán nebyl. Současně s vyjádřením byla zaslána Ústavnímu soudu kopie rozsudku ze dne 23. 3. 1995, kopie výslechu svědka Ing. J.G. v přípravném řízení (č.l. 25-27) a kopie protokolu o hlavním líčení (č.l. 112-114) s výpovědí svědka Ing. G.

Po posouzení všech výše zmíněných skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že postupem soudu ve vztahu k postavení stěžovatele, které měl v trestním řízení, nedošlo k zásahu do stěžovatelem namítaných ústavně zaručených práv. Sám stěžovatel v trestním řízení vypověděl, jak již shora uvedeno, že jeho firmě žádná škoda nevznikla, snad mimo škody morální. Nebylo zjištěno, že by stěžovatel uplatnil v trestním řízení nárok na náhradu majetkové škody a pokud hovořil o škodě morální, jedná se o pouhé konstatování, které nelze považovat za uplatnění nároku ve smyslu ustanovení § 43 tr. řádu.

Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj rozhodl o ústavní stížnosti tak, že ji jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. 11. 1997

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj