Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 301/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky A.Š., kterou se domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 1996, sp. zn. , zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 1997 (správně 16. 4. 1996) bez uvedení čísla jednacího a blíže neurčeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ve věci podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a jíž žádá zaplatit investice, vložené do provozní jednotky v R, zaplatit újmu a veškeré finanční škody vzniklé vynesením citovaných rozsudků a zveřejnit omluvu ve sdělovacích prostředcích,

t akt o

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze byla stěžovatelka pro trestný čin podvodu podle ustanovení § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze

1

dne 16. 4. 1996, č.j. -361, (stěžovatelka mylně uvádí datum 16. 4. 1997) bylo odvolání stěžovatelky proti uvedenému rozsudku zamítnuto.

Oba rozsudky stěžovatelka napadla ústavní stížností, označenou jako "obžaloba", v níž zejména uvedla, že jednání, pro něž byla odsouzena, spočívalo v tom, že "předložila v roce 1991 Okresní privatizační komisi v R. příkaz k úhradě ČSSP P., ze dne 18. 6. 1991, ve kterém před číslo 580 000,- připsala číslici "2" jako důkaz o uhrazení kupní ceny prodejny potravin v R.", kterou prý dne 19. 5. 1991 vydražila za 2 650 000 Kčs. K tomuto jednání se prý stěžovatelka přiznala a také je vysvětlila. Uvedenými rozhodnutími obecných soudů stěžovatelce údajně vznikla hmotná i nehmotná škoda, kterou požaduje nahradit. Stěžovatelka dále napadla i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 7. 1997, jímž byla podmíněně propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

V souzené věci byla ústavní stížnost podána dne 11. 8. 1997. Napadená usnesení Krajského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze však nabyla právní moci již dne 16. 4. 1996. Z toho vyplývá, že ústavní stížnost byla v rozsahu, v němž napadá tato

rozhodnutí obecných soudů, podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem.

Podle ustanovení musí Ústavní soud v případě vyhovění ústavní stížnosti zrušit napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo zakázat příslušnému orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval. Ústavnímu soudu však nepřísluší rozhodovat nad rámec jeho u a zákonem stanovené pravomoci a působnosti a nepřísluší mu proto ani rozhodovat o náhradě škody, kterou stěžovatelka údajně utrpěla. V této části je tedy ústavní stížnost návrhem, k jehož projednání není ústavní

2

soud příslušný. Zároveň stěžovatelka, pokud jde o náhradu škody, nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, takže v této části je ústavní stížnost současně nepřípustná (§ 75 odst. 1 cit. zákona).

Z napadeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 4. 7. 1997, jímž byla stěžovatelka podmíněně propuštěna z výkonu trestu odnětí svobody, vyplývá, že se stěžovatelka práva stížnosti výslovně do protokolu vzdala. To znamená, že rovněž v této části ústavní stížnosti stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost zčásti jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem, zčásti jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, a zčásti jako návrh nepřípustný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení § 43 odst. 1 písm. b), e) a f) citovaného zákona].

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. října 1997

JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj