Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 262/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele JUDr. Mgr. J.K., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , ze dne 17. 4. 1997, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1996, sp. zn. , rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 4. 1996, čj. -38, a rozhodnutím Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 9. 1994, t a k t o:

Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se ve svém návrhu, předaném na poště k přepravě dne 21. 7. 1997, s odvoláním na porušení základních práv a svobod, chráněných v , , č1. 30, , , č1. 38 odst. 2 d domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž uvedl, že nesouhlasí se způsobem vedení řízení před soudy prvého i druhého stupně a s přístupem

1

Nejvyššího soudu ČR, který nevnímal evidentní problém sporu, týkající se nároku na plný invalidní důchod.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným usnesením Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , a dospěl k závěru, že se jedná o návrh podaný po lhůtě stanovené

Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

V projednávané věci Ústavní soud zjistil, že Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 9. 1996, sp. zn. , potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 4.1996, čj. -38, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 9. 1994, č. 521107076 (o odnětí invalidního důchodu navrhovateli od 8. 11. 1994 podle ustanovení a současně byl přiznán částečný invalidní důchod podle ustanovení ) . Dovolání Nejvyšší soud ČR dle ustanovení odmítl, neboť směřovalo proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž nebylo ve smyslu ustanovení , 238 a 239 dovolání přípustné.

Vzhledem k tomu, že z úpravy obsažené v § -239 (přípustnost dovolání) jasně plyne, že dovolání v dané věci zákon (tj. ) k ochraně práva neposkytuje (srov. ), neboť rozsudek soudu druhého

stupně potvrdil rozsudek soudu prvého stupně, je tato skutečnost důvodem, proč Ústavní soud zkoumal včasnost návrhu stěžovatele jen v poměru k pravomocným meritorním rozhodnutím Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, a nikoliv v poměru k nemeritornímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, a současně shledal, že jde o ústavní stížnost podanou po 60 denní lhůtě stanovené v , o Ústavním soudu, neboť ústavní stížnost byla podána na poště k přepravě dne 21. 7. 1997, přitom z připojeného spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1996, sp. zn. , jímž byl potvrzen rozsudek krajského soudu, nabyl právní moci dne 15. 10. 1996. S ohledem na shora uvedené byl návrh stěžovatele dle , o Ústavním soudu, odmítnut.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová soudkyně Ústavního soudu

f

V Brně dne 17. 10. 1997