Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 282/96

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele V.H., zastoupeného advokátem Mgr. R.V., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí O.ú. ve F., ze dne 19. 8. 1996, čj. RO-16/96-Pec., t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí s odůvodněním, že jím bylo porušeno jeho základní právo dle d (dále jen ""), a to proto, že jím bylo zamítnuto jeho odvolání, které nebylo považováno za včas podané, jelikož odvolání podal přímo u odvolacího orgánu, a nikoliv u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, ačkoliv odvolací orgán musel předmětné odvolání dát k přepravě nejpozději poslední den lhůty pro podání odvolání, tj. 4. 7. 1996, když rozhodnutí bylo doručeno stěžovateli 19. 6. 1996, neboť bylo zjištěno, že 8. 7.

1

1996 bylo doručeno M.ú. v B. Stěžovatel dále vyslovil názor, že z hlediska dodržení lhůty pro podání odvolání je podstatné, že odvolání bylo ve lhůtě, která je lhůtou procesní, adresováno M.ú. v B., a předáno také k přepravě. Současně navrhoval zrušení ustanovení , a to pro rozpor s Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která má dle čl. l0y ČR přednost před zákonem.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (y ČR). Do jeho pravomoci dle písm. d)y ČR, ve spojení s , o Ústavním soudu, spadá rozhodovat o ústavních stížnostech fyzických nebo právnických osob proti zásahům orgánů veřejné moci, jestliže tvrdí, že jimi bylo porušeno jejich ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Ústavní soud pak v tomto směru z připojeného spisu M.ú. v B., R/1/96, zjistil, že správní orgán, tj. O.ú., se ve svém ústavní stížností napadeném rozhodnutí ze dne 19. 8. 1997, řídil výslovným zněním spr. řádu - který stanoví, že odvolání se podává u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal - jestliže shledal, že odvolání nebylo podáno včas, protože nebylo v 15 denní lhůtě podáno u správního orgánu, který napadené rozhodnutí vydal, ale namísto toho bylo sice zasláno poštou 2. 7. 1996, ale odvolacímu orgánu. Dále Ústavní soud zjistil, a to z rozhodnutí přestupkové komise MR M.ú. v B., ze dne 5. 6. 1996, že stěžovatel byl správně a řádně, taktéž v souladu s spr. řádu, poučen, a to slovy: "Proti tomuto rozhodnutí se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku a navrhovatelka se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí k O.ú., referátu vnitřních věcí, podáním učiněným u M.ú. v B.". Za této situace nelze napadenému rozhodnutí v poloze ústavnosti nic vytknout, a to i s přihlédnutím k tomu, že včasnost odvolání je věcí

2

odpovědnosti odvolatele, což jinými slovy znamená, že je nelze spojovat s nahodilostí v činnosti dalšího subjektu (vyjma pošty vzhledem k procesní povaze odvolací lhůty), a to v tom smyslu, zda tento v odvolací lhůtě koná či nikoliv, a v tom případě, z jakých důvodů a na čí odpovědnost.

Z důvodů shora uvedených nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení , o Ústavním soudu, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Návrhem na zrušení se Ústavní soud nezabýval, neboť takový postup by byl možný jen pokud by ústavní stížnost přijal. Ústavní soud však ústavní stížnost z výše uvedeného důvodu odmítl.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 23. 9. 1997 soudce zpravodaj

3