Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 292/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele J.H., zastoupeného advokátem JUDr. M.H., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. , ze dne 24. 4-. 1997, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. , ze dne 17. 12 1996, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se ve své ústavní stížnosti domáhal zrušení shora uvedených rozhodnutí, kterými byl zamítnut návrh na určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným blíže v jeho ústavní stížnosti, jež bylo dle stěžovatele obnoveno ve smyslu ,. o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů ("dále jen "), na základě rehabilitačního usnesení Okresního soudu v Jindřichově Hradci, sp. zn. 3 Rt 618/90, ze dne 8. 8. 1990, jímž byl zrušen

1

výrok trestu propadnutí majetku stěžovatele, a to s odůvodněním, že stěžovatel neprokázal naléhavý právní zájem, který je předpokladem pro úspěšné uplatnění žaloby na určení vlastnictví, a dále proto, že ustanovení zák. č odkazuje na úpravu podmínek uplatňování nároků vyplývajících ze zrušených trestů propadnutí majetku obsaženou ve zvláštním předpisem, tj. Stěžovatel má pak za to, že došlo-li zrušením odsuzujících rozsudků k obnově původního právního stavu, tak jak je tomu analogicky u dědění, je nutno z této skutečnosti vyjít v tom smyslu, že úmyslem zákonodárce v případě bylo pouze stanovení konkrétních podmínek, za jakých může dojít k předání majetku, nacházejícího se však dnem účinnosti již ve vlastnictví původního vlastníka. V závěrečné části své ústavní stížnosti s poukazem na antinomii, danou a , konstatoval stěžovatel, že takové zákony, které si protiřečí, nejsou hodné právního státu a tvoří překážku k návratu českého právního řádu mezi vyspělé evropské právní řády, s tím, že je věcí Ústavního soudu, aby zjednal nápravu.

Vzhledem k tomu, že IV. senát Ústavního soudu předložil dle , o Ústavním soudu, ve věci vedené pod

sp. zn.

Sb., plénu Ústavního soudu k posouzení otázku, zda pravomocná soudní rozhodnutí o zrušení výroku trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci podle konstituují, a to bez dalšího, nabytí vlastnictví k nemovitostem, resp. k jinému majetku, u něhož byl vysloven trest propadnutí nebo zabrání, a toto plénum pod sp. zn. dospělo k závěru, jímž je soud vázán, dle kterého v důsledku existence ustanovení , jež váže úpravu podmínek uplatňování

nároků vyplývajících ze zrušených výroků o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci, jakož i způsob náhrady a rozsah těchto nároků na zvláštní zákon, je nutno na položenou otázku odpovědět negativně, tj. tak, že pravomocná soudní rozhodnutí dle vlastnictví k nemovitostem, resp. jinému majetku sama o sobě nezakládají, potom nezbylo, než ústavní stížnost, jejíž podstatou je námitka, založená na tvrzení, že k přechodu vlastnictví došlo již samotným rozhodnutím o zrušení výroku o trestu propadnutí majetku, propadnutí věci nebo zabrání věci dle , odmítnout jako zjevně neopodstatněnou ( , o Ústavním soudu).

Pro úplnost se dodává, že plénum Ústavního soudu se zabývalo i otázkou ústavnosti , resp. jeho rozporu s d, a že i na tuto otázku odpovědělo plénum Ústavního soudu záporně, neboť smyslem ustanovení je v prvé řadě také ochrana původního vlastníka vzhledem k možné námitce promlčení. Jinými slovy, jestliže chrání právo každého vlastnit majetek potud, že se mu náhrady dostane v každém případě, i když nikoliv vždy cestou naturální restituce, nemůže být v rozporu s y.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová soudce zpravodaj

V Brně dne 24. 9. 1997