Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 209/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.M., zastoupeného advokátem JUDr. J.S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 1997, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 25. 9. 1997 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, označeným jako "Ústavní stížnost pro , věta prvá a a d" ze dne 13. 6. 1997, brojí stěžovatel proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 3. 1997, sp. zn. , a domáhá se jeho zrušení s odůvodněním, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo a svoboda zakotvené v věta prvá a a d. Ve svých stížnostních důvodech pak stěžovatel dále tvrdí, že porušení citovaných ustanovení d spatřuje i v tom, že Krajským soudem v Brně bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně, jímž mu nebylo přiznáno osvobození od soudního poplatku v řízení o náhradu škody. V další části ústavní stížnosti se pak stěžovatel domáhá zrušení ustanovení obč. zák. s odůvodněním, že současná právní úprava neumožňuje uplatňovat náhradu škody z důvodů, na které poukazuje ve své ústavní stížnosti a

1

dovozuje, že citované ustanovení je v rozporu s normami Evropského společenství.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost může podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ ].

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ).

Z předložené ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že se stěžovatel v řízení před obecnými soudy domáhal osvobození od soudního poplatku z uplatněného nároku na náhradu škody, jehož právní důvod spatřoval v tom, že odpůrce tak, jak byl v řízení před obecnými soudy označen, odpovídá za smrt jeho syna a je proto povinen zaplatit mu vzniklou škodu, kterou posléze vyčíslil. Podstatné ve věci však je, že stěžovatel v rámci odvolacího řízení před Krajským soudem v Brně navrhl ( ) připuštění dovolání s odůvodněním, že otázku osvobození od soudního poplatku považuje s ohledem "na nejasnou a nejednotnou judikaturu soudů ČSFR a Nejvyšších soudů ČSR a SSR" za otázku zásadního právního významu.

Byl-li takto uplatněn zákonem přípustný dovolací důvod, je dovolání posledním prostředkem, který zákon k ochraně jeho práva poskytoval; nevyužil-li stěžovatel tohoto prostředku a dovolání v zákonem stanovené lhůtě nepodal, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval, a proto je jeho ústavní stížnost nepřípustná ( ).

Spolu s podanou ústavní stížností byl stěžovatelem podán návrh na zrušení ust. § 448 o. z.; jelikož však podaná ústavní stížnost byla, z důvodů shora rozvedených, shledána

nepřípustnou, není dán pro projednání tohoto návrhu zákonný důvod ( ).

O nepřípustné ústavní stížnosti nezbylo než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno [ ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 25. 9. 1997

JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu ČR

-6- I 3