Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 177/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele PhDr. Z.Z., zastoupeného Mgr. P.O., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 28. 2. 1997, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka Č.o.i., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel svým návrhem napadá rozhodnutí Městského soudu v Praze. sp. zn. , ze dne 28. 2. 1997. Tímto rozhodnutím byla v rámci správního přezkumu soudního zamítnuta žaloba navrhovatele, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí ústředního ředitele Č.o.i., který v odvolacím správním řízení bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí o uložení pokuty navrhovateli ve výši 20.000 Kč. Prvostupňové správní rozhodnutí vydala ředitelka inspektorátu České obchodní inspekce v P. dne 9. 5. 1995 pod č.j. R 10/11/26/95. Odvolací správní rozhodnutí ústředního ředitele České obchodní inspekce pak bylo vydáno 21. 8. 1995 pod sp.zn. 6283/2600/95/VI.

Navrhovatel v ústavní stížnosti namítá, že obecný soud v rámci soudního přezkumu správního porušil d (dále jen ""), neboť rozhodl meritorně ve věci při jednání bez účasti stěžovatele nebo jeho právního zástupce. Navrhovatel konkrétně poukazuje na jednání, které bylo u obecného soudu

1

nařízeno na 28. 2. 1997, k němuž byl řádně obeslán on i jeho právní zástupce. Písemnou i telefonickou omluvou žádal jak navrhovatel tak i jeho právní zástupce o odročení nařízeného soudního jednání. Důvodem žádosti o odročení byla skutečnost, že právní zástupce navrhovatele v tentýž termín měl nařízeno jednání v jiné záležitosti u Okresního soudu ve Žd'áru nad Sázavou a kde byla jeho přítomnost nezastupitelná.

K ústavní stížnosti se písemně vyjádřil jak Městský soud v Praze, tak vedlejší účastník řízení. Oba shodně navrhli zamítnutí ústavní stížnosti a to s poukazem na ustanovení Předseda senátu 38 Ca Městského soudu v Praze poukázal současně na možnost substituce, kterou mohl právní zástupce navrhovatele využít, nebot' mu to umožňovala udělená plná moc.

Ústavní soud si vyžádal k posouzení věci spis Městského soudu v Praze, sp. zn. . Z jeho obsahu zjistil, že obecný soud řádně nařídil ve věci jednání na 28. 2. 1997. Navrhovatel i jeho právní zástupce byli k nařízenému jednání řádně a včas obesláni, navrhovatel dne 14. 2. 1997 a jeho právní zástupce dne 17. 2. 1997. V tomto směru bylo jednání nařízeno v souladu s ustanovením Bylo věcí zvážení soudu, zda v takovém případě bude akceptovat žádost navrhovatele a jeho právního zástupce o odročení jednání či nikoliv. Pokud k odročení jednání nedošlo, bylo skutečně věcí právního zástupce navrhovatele, aby zvolil postup ve smyslu ustanovení ve vazbě na ustanovení V intencích citovaných ustanovení měl právní zástupce navrhovatele zvážit možnost nechat se zastoupit jiným advokátem v souběžné věci probíhající u Okresního soudu ve Žd'áru nad Sázavou.

Protože obecný soud jednal v souladu s ustanovením , nelze vytýkat jeho postupu rozpor s ustanovením y. S poukazem na tuto skutečnost, jakož i s poukazem na důvody uvedené shora, dospěl ústavní soud k závěru, že

1)

návrh navrhovatele je zjevně neopodstatněný ve smyslu ustanovení , a proto jej odmítl.

Pouč e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 17. září 1997 JUDr. Vladimír Klokočka. DrSc.

soudce Ústavního soudu