Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 280/97

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.H., zastoupeného advokátkou JUDr. J.J., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 6. 1997, sp. zn. , t a k t o:

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se svou obsáhlou ústavní stížností, rekapitulující dosavadní průběh řízení před obecnými soudy, domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech ze dne 23. ledna 1997, čj.

-221, jímž bylo určeno,- že B.P. je

podílovou spoluvlastnicí nezkolaudované garáže pro osobní automobily, postavené na pozemku parc. č. 262/13 u domu ve Š., vše katastr. území ., a to co do jedné

1

ideální poloviny. Ústavní stížností napadenému rozhodnutí stěžovatel v podstatě vytýká nesprávné hodnocení důkazů, pokud obecné soudy dovodily; že před uzavřením manželství žili stěžovatel a B.P. v družském poměru a vedli společnou domácnost; že veškerá korespondence se stavebním úřadem byla vedena oběma účastníky; že oba účastníci předložili doklady

• nákupu stavebního materiálu; že stavební deník není věrohodným důkazem. Zrovna tak namítal stěžovatel nesprávné hodnocení svědeckých výpovědí pana M., ing. O.Z. a H. A naopak stěžovatel zdůraznil, že účastníci před uzavřením manželství společně nehospodařili, což dokládají každoroční žádosti B.P. od roku 1983 do roku 1990

• byt, v nichž uváděla, že žije u cizích lidí. Dále namítal, že účastníci neměli úmysl postavit před uzavřením manželství garáž v podílovém spoluvlastnictví a že tato skutečnost byla potvrzena zrušujícím rozsudkem (správně usnesením) krajského soudu ze dne 13. 6. 1996, s tím, že po tomto rozhodnutí již nebyly prováděny další důkazy o tom, že by tento úmysl účastníci měli. Ze všech shora uvedených skutečností závěrem stěžovatel dovodil, že ústavní stížností napadené rozhodnutí je v rozporu s čl. 6 Úmluvy

• ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů na ně navazujících (dále jen "Úmluva"), č1. 11 odst. 1 a d (dále jen "") a č1. 95 odst. 1y, v návaznosti na porušení a

Ústavní soud, jak vyslovil v řadě svých dřívějších nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není oprávněn zasahovat do činnosti těchto soudů, pokud tyto postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd. Z ústavního principu nezávislosti soudů (č1. 82y) vyplývá také zásada volného hodnocení důkazů (; a ): jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují podmínky dané citovanými ustanoveními, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů těmito soudy, neboť by tím zasahoval do již zmíněného ústavního principu.

2

II. ús 280/97

Aby mohl Ústavní soud posoudit, zda v projednávané věci postupem obecných soudů došlo či nedošlo k porušení zmíněných ústavních principů, vyžádal si Ústavní soud spis Okresního soudu v Klatovech, sp. zn. , z jeho obsahu však nezjistil nic, co by nasvědčovalo porušení ústavních principů. Obsah uvedeného spisu ukazuje spíše na to, že obecné soudy se určujícími skutečnostmi pečlivě zabývaly, čemuž nasvědčuje již sama skutečnost, že krajský soud dvakrát zrušil rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí, sp. zn. , a sp. zn. . V doplněném důkazním řízení se pak všemi stěžovatelem uváděnými námitkami obecné soudy zabývaly, přičemž při hodnocení důkazů stěžejním důkazem pro obecné soudy byla skutečnost, již stěžovatel zcela přehlíží, totiž že po uzavření manželství s B.P. jí daroval ideální polovinu všech nemovitostí, které vlastnil, tj. dům čp. 40 se stavební parcelou č. 53 a zahradou, parcelu č. 262/13, vše ve Š., a to aniž by v darovací smlouvě byla garáž uvedena, přestože je umístěna na pozemku parc. č. 262/13, kat. území Š. Tato okolnost pak evidentně svědčí ve prospěch shodných režimů všech dotčených nemovitostí, a to v tom smyslu, že předmětná garáž byla budována až za dobu trvání manželství účastníků, neboť by ji stěžovatel nepochybně převedl na B.P., tak jako ostatní nemovitosti tvořící jeden celek, což jinými slovy znamená, že sporná nemovitost spadá do množiny věcí tvořících bezpodílové spoluvlastnictví manželů, které však po zániku manželství rozvodem nebylo do tří let vypořádáno, čímž u nemovitostí, resp. u sporné garáže, nastoupil režim podílového spoluvlastnictví ( ), tak jak bylo obecnými soudy rozhodnuto. Ústavní soud má tedy za to, že pokud bylo určeno, že B.P. je podílovou spoluvlastnicí předmětné garáže, potom obecné soudy postupovaly v souladu s ustanoveními , , , upravujícími průběh dokazování a hodnocení důkazů, čímž respektovaly ustanovení y a stejně tak i zásady vyplývající z č1. 36 odst. 1y; Úmluvy i č1. 95 odst. 1y, proto také nemohlo dojít ani k porušení práva

3

zakotveného v y.

Vycházeje z těchto úvah, považuje Ústavní soud ústavní stížnost za zjevně neopodstatněnou, a proto ji podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítl.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 3. 9. 1997 soudce zpravodaj

4